Většina z nás vnímá dloubání v nose spíše jako společenské faux pas než jako zdravotní riziko. Nová studie vědců*vědkyň z Griffith University v Austrálii však naznačuje, že tento zlozvyk by mohl mít mnohem vážnější následky.
Rychlá dráha do mozku: Čichový nerv
Klíčem k tomuto objevu je bakterie Chlamydia pneumoniae. Tento patogen, který u lidí běžně způsobuje zápal plic, byl nalezen ve velké většině mozků pacientů*pacientek trpících pozdní formou demence.
Výzkum ukázal, že nos pro bakterie a viry představuje „zkratku“ do centrální nervové soustavy. Bakterie totiž dokážou cestovat podél čichového nervu, který spojuje nosní dutinu přímo s mozkem. Vědce překvapila především rychlost této invaze, u myší k infekci mozku došlo během 24 až 72 hodin.
Poškozená sliznice jako otevřená brána
Studie zdůrazňuje, že riziko se dramaticky zvyšuje, pokud dojde k poškození nosního epitelu (tenké tkáně na stropě nosní dutiny). Právě zde vstupuje do hry dloubání v nose nebo vytrhávání chloupků.
Dloubání může narušit jemnou tkáň a způsobit mikroskopická zranění.
Poškozená sliznice poté přestává plnit funkci bariéry, což bakteriím usnadňuje cestu k nervovým zakončením. Jakmile se bakterie dostanou do mozku, vyvolají reakci, která připomíná raná stádia Alzheimerovy choroby.
Amyloid-beta: Obrana, která škodí?
V reakci na přítomnost bakterií začaly mozky testovaných myší vylučovat protein zvaný amyloid-beta. Vědci*Vědkyně se domnívají, že tento protein slouží jako imunitní obrana proti infekci. Problémem však je, že právě shluky (plaky) tohoto proteinu jsou hlavním znakem mozku postiženého Alzheimerem.
„Viděli jsme, že infekce vedla k ukládání amyloidu-beta, což naznačuje, že patogeny v nosu mohou být spouštěčem patologických změn v mozku,“ uvádějí autoři studie.
Od myší k lidem: Co to znamená pro nás?
Je důležité zdůraznit, že výzkum zatím probíhal pouze na myších modelech. I když je spojitost mezi bakterií C. pneumoniae a demencí u lidí pozorována dlouhodobě, mechanismus přenosu přes nosní dutinu musí být u člověka ještě definitivně potvrzen.
Přesto výsledky nabízejí cenný vhled do toho, jak Alzheimerova choroba může vznikat. Pokud se hypotéza potvrdí, prevence by mohla být překvapivě jednoduchá.
