Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen ve středu krátce po 9:00 zahájila před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku svůj projev o stavu Unie.
Očekává se, že mezi hlavní témata projevu Ursuly von der Leyen o stavu Unie budou patřit posílení evropské bezpečnosti a obrany, konkurenceschopnost EU, klimatická politika, umělá inteligence, podpora Ukrajiny, migrace a obchodní vztahy. Informuje o tom TASR.
Nejsilnější a nejnáročnější
„Byly to nejlepší časy, byly to nejhorší časy. Takto popisuje Charles Dickens Evropu v období Francouzské revoluce. A je to také výstižný popis světa, v němž dnes žijeme. Rychlost změn je neuvěřitelná. Výzvy jsou mimořádné. Když se tedy podívám na dnešní Evropu, můj názor je takovýto. Stav naší Unie je nejsilnější, jaký kdy byl. Stav naší Unie se však může jevit také jako nejnáročnější, jaký kdy byl,“ začala von der Leyen svůj šestý projev o stavu Unie.
První projev pronesla v září 2020, několik měsíců po nástupu do funkce předsedkyně EK. Její druhé funkční období začalo v prosinci 2024 a v novém složení Evropské komise i Evropského parlamentu jde o druhé hodnocení situace v Evropě.
Zpráva o stavu Unie (SOTEU) je každoročním vystoupením předsedy*předsedkyně EK, ve kterém hodnotí uplynulý rok a představuje hlavní priority a politické záměry na následující období.
První oficiální projev o stavu Unie pronesl 7. září 2010 tehdejší předseda EK José Manuel Barroso. Formát vznikl v rámci dohody mezi EP a EK a od té doby se koná každoročně během zářijového plenárního zasedání.
Válka a vztahy s Trumpem
Nejnovější projev reaguje na pokračující válku na Ukrajině, přírodní katastrofy a napjaté vztahy se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. EU zároveň čelí tlaku na posílení vlastní obrany a bezpečnosti, zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a snížení strategických závislostí na třetích zemích. Výzvou zůstávají také migrace, klimatické změny, rychlý rozvoj umělé inteligence a měnící se podmínky v globálním obchodě.
Příprava projevu trvala několik měsíců a jeho obsah byl až do poslední chvíle výsledkem jednání a konzultací mezi představiteli EU. V současném EP se v posledním období prohlubují rozdíly mezi politickými skupinami, které podporují Evropskou komisi von der Leyenové. Část středopravicových skupin je čím dál otevřenější spolupráci s pravicovými a krajně pravicovými frakcemi, středolevicové skupiny požadují jasné odmítnutí takové spolupráce.
Spolupráce s Kanadou
V plénu je přítomen i kanadský premiér Mark Carney, který chce prohloubit strategické vztahy Kanady s EU v době zhoršujících se vztahů Ottawy s Washingtonem.
Konkrétní návrhy, které von der Leyen představí, budou následně předmětem jednání mezi členskými státy v Radě EU a europoslanci, kteří se podílejí na přijímání unijních právních předpisů.
