Současná finanční situace dopadá také na stav sportu a pohybu v České republice, který se kvůli ní nedokázal zotavit z následků pandemie.
Současná finanční situace dopadá také na stav sportu a pohybu v České republice, který se kvůli ní nedokázal zotavit z následků pandemie onemocnění COVID-19. Krize tak celkem 6 z 10 Čechů donutila k tomu, aby méně navštěvovali sportovní zařízení. Ukázal to průzkum MultiSport Index, který od roku 2019 realizuje společnost MultiSport Benefit ve spolupráci s agenturou NMS Market Research.
Finanční krize jako bariéra
Průměrné měsíční výdaje Čechů na sportovní aktivity vzrostly za poslední rok o 18 % a se zdražením sportovišť se setkala téměř polovina z nich. Investice do sportovních aktivit muselo nějakým způsobem omezit na 53 % Čechů. Navýšení ceny poté neodradilo od pohybových aktivit a návštěv sportovišť pouze třetinu dotázaných.
„Po konci koronavirové pandemie se Češi vrátili k pohybu. Za sportovce se považují dvě třetiny z nich, tedy o polovinu více než před rokem. Jako jedna z hlavních překážek k pravidelnému pohybu se však začíná projevovat tlak současné finanční krize. Třetině lidí brání nedostatek peněz v tom, aby vedli zdravější životní styl. Pouze 15 % dotázaných poté uvedlo, že žádné bariéry nemají a žijí zdravě,“ uvedl Miroslav Rech, CEO společnosti MultiSport Benefit.
Jak ukazují výsledky průzkumu MultiSport Index, Češi sportovat chtějí. Pouze 6 z 10 lidí však má pohyb alespoň dvakrát týdně. Oproti roku 2021 ubylo téměř 10 % Čechů, kteří do sportu neinvestují vůbec. I tak může aktuální finanční krize, která sport prodražuje, prohloubit úbytek sportovců a bránit rozmachu zdravého životního stylu v České republice.
„Zdá se, že se Češi po covidu pustili do sportování s vervou. Nicméně 42 procent z nich nesportuje ani dvakrát týdně, přitom doporučená zdravá dávka pohybu pro dospělého člověka je třikrát týdně. Jedině tehdy lze dodržovat zdravý životní styl, dbát o své vlastní zdraví a předejít tak případným zdravotním komplikacím,“ uvedl Dalibor Pastucha, dětský a tělovýchovný lékař z Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
S odchodem pandemie ubyl také zájem o procházky či výšlapy do hor. Oproti roku 2021, kdy do přírody na vycházky vyráželo 52 % Čechů, se turistice věnuje pouze 48 % dotázaných. Podobně klesla také obliba jógy a pilates, které cvičí pouze 14 % dotázaných. Oproti tomu vzrostla popularita plavání a fitness center. Plavecké bazény pravidelně navštěvuje 26 % Čechů a na silový trénink do posiloven zamíří celkem 15 % z nich. Jedná se zároveň o dvě nejčastější sportovní zařízení, kterým se zdražování nevyhne.
Česko trápí i (ne)pohyb dětí
Po skončení pandemie se začalo hýbat 44 % českých dětí. I přesto, že aktivně nyní dělá nějaký sport o 47 % více dětí než v roce 2021, může tento začínající pozitivní trend zbrzdit ekonomická krize. Ta donutila 17 % rodičů omezit či plánovat omezení výdajů na sport svých dětí. Již nyní neutrácí za pohybové aktivity svých dětí ani korunu více než pětina rodičů. Stále více rodičů tak volá po větší státní podpoře pohybu u dětí.
„Rodičů, kteří apelují na vyšší státní podporu pohybu u dětí, jsou již téměř dvě třetiny, což není malé číslo. Pravidelný pohyb u dětí je totiž nedílnou součástí jejich zdravého vývoje a jeho nedostatek může vést v budoucnu ke zdravotním problémům, kterými jsou především nadváha a obezita. Fyzická aktivita u dětí navíc dokáže zvyšovat sílu svalů a kostí, a může dokonce zlepšit koncentraci ve škole. Podpora sportu ze strany státu je tak v aktuální finanční situaci zásadní,“ uvedl Rech.
