V loňském roce v Česku o změnu pohlaví požádalo 208 lidí, což je u nás rekordní počet. Každým rokem jich přibývá, meziročně jde o šestiprocentní nárůst. České televizi sdělilo informaci ministerstvo zdravotnictví.
Doposud o tranzici požádalo 1349 lidí, komise ministerstva zdravotnictví drtivé většině z nich vyhověla. Změna je v Česku možná od roku 2012. Podmínkou operace je sterilizace, tu ale kritizují orgány EU i OSN.
Před nevratnou změnou daná osoba dlouhodobě dochází na sexuologii, po několika měsících je zpravidla předepsána hormonální substituční terapie.
Real life test
Poté člověk vstupuje do fáze, která se nazývá real life test. Jde o časový úsek, během kterého transgender osoba naplno žije v genderové roli, se kterou se identifikuje. Tedy pokud se chce změnit ze ženy na muže, začne ve společnosti vystupovat jako muž. Cílem je potvrdit, že transgender osoba je schopna fungovat jako člen uvedeného pohlaví ve společnosti a že si je jistá, že chce žít jako uvedené pohlaví po zbytek svého života.
Zhruba rok po absolvování této fáze mohou trans lidé zažádat o operativní změnu pohlaví. O té rozhoduje komise ministerstva zdravotnictví. „Navenek má efekt pouze takový, že jsem si mohla oficiálně změnit jméno na ženské,“ dodává pro ČT24 Viktorie Novotná. Celý proces trval okolo dvou let.
Více informací i tolerance
Zatímco v roce 2012 mělo o tranzici zájem pouhých třináct osob, vloni už Odborná komise pro provádění změny pohlaví transgender pacientů projednala 208 žádostí. „Nárůst zájmu přičítáme zvýšení informovanosti laické veřejnosti včetně pacientů, toleranci ve společnosti a díky tomu i větší odvaze lidí přiznat si situaci, přiznat ji svému okolí a vyhledat odbornou pomoc,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Komise za celou dobu působení nevyhověla pouze jednotkám případů.
O změnu pohlaví mají podle dat zájem spíše mladí. „Na jednání komise se nejčastěji hlásí lidé ve věku dvaceti až třiceti let, ale přibývá i náctiletých,“ vyjmenovává mluvčí resortu.
Podle Daniela Zikmunda z organizace Transparent, která se věnuje pomoci trans osob, se do jejích podpůrných skupin ale hlásí i lidé ve vyšším věku. „Někteří se rozhodnou takzvaně vyoutovat a prochází tranzicí i poté, co mají rodinu a do té doby žili v heterosexuálním vztahu,“ uvádí Zikmund.
Povinná kastrace
Pokud však trans lidé chtějí celý proces dotáhnout do konce a změnit si jméno v občance a dalších dokladech, musí podstoupit sterilizaci. Ta ale řadu pacientů od operace, jejíž součástí je i odstranění reprodukčních orgánů, odradí.
Proti této legislativní podmínce se ale staví ochránci lidských práv. „Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, kde tato nehumánní praktika na úrovni mučení stále zůstává součástí legislativy,“ tvrdí zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Opírá se o skutečnost, že proti kastraci při změně pohlaví se už vymezily orgány EU i OSN. „Povinnost sterilizací při úřední změně pohlaví považuje za porušení lidských práv Evropská úmluva o ochraně lidských práv, Evropská sociální charta či lidskoprávní úmluvy OSN,“ dodává.
