Ve volebním štábu koalice SPOLU se v sobotu večer střídalo napětí, radost i lehká rezignace. Hotel Grand Majestic, kde se před třemi lety slavilo vítězství, byl tentokrát dějištěm prohry. Přesto tu panovala snaha zachovat důstojnost.
Volební napětí skončilo. Je hotovo. Koalice SPOLU vedená Petrem Fialou utrpěla výraznou porážku – s 23,36 procenta hlasů skončila druhá za hnutím ANO, které zvítězilo se ziskem 34,51 procenta. Volební noc, která se v roce 2021 nesla ve znamení euforie, měla letos v pražském hotelu Grand Majestic úplně jiný tón.
Štáb se oficiálně otevřel už ve dvě odpoledne. Tentokrát se sem akreditovalo rekordních více než 230 novinářů – z Česka i ze zahraničí, od Polska po Japonsko. Mezi pozvanými bylo i víc než sto politiků napříč koalicí, poslanci, senátoři či dobrovolníci, kteří ještě před pár týdny rozdávali letáky a klobouky na náměstích.
Předvolební kampaň, která začala už v květnu, patřila k nejintenzivnějším, jaké koalice SPOLU dosud vedla. Premiér Fiala objel všechny kraje, vydal knihu Pojďme dál a jeho diskuse na sociálních sítích měly miliony zhlédnutí. Symbolem se staly barevné klobouky a slogan „Teď jde o Česko“. V sobotu večer se ale zdálo, že to všechno nejspíš nebylo dost.
První signály prohry
Už po sečtení prvních okrsků začalo být jasné, že štáb tentokrát vítězný nebude. ANO vedlo o víc než dvacet procent a ten rozdíl se do konce sčítání sice o něco změnil, prohra SPOLU však i tak byla velkolepá.
Na začátku večera se mi podařilo mluvit s Giancarlem Lambertim, mladým pražským kandidátem z jedenáctého místa. „Měli jsme dobrou kampaň, upozorňovali jsme na bezpečnostní hrozby z Ruska a drželi jasnou linii,“ říkal s úsměvem, který ale s dalšími procenty mizel. Poslanec Matěj Havel, lídr kandidátky v Hradci Králové, vzkázal svému budoucímu já: „Pokud prohrajeme, chci, abychom byli konstruktivní opozicí. Abychom dál dělali dobrou práci.“
Ve štábu zůstávalo stále méně lidí. Na stolech se kupily prázdné sklenice a talíře, obrazovky stále svítily volebními grafy a redakční týmy začínaly odjíždět do dalších štábů – k Motoristům, k ANO, do Průhonic.
Jak večer pokračoval, atmosféra ve štábu lehce houstla – místy se však stále ozýval smích a zdálo se, jako by prohra byla očekávaná. Kandidáti stáli v malých skupinkách, novináři kroužili kolem s diktafony a kamery zabíraly především monitory s volebními výsledky. „Tak to vypadá, že cesta k demokratické sto jedničce se rozpadá,“ poznamenal tiše jeden z přítomných.
Smuteční chlebíčky
Překvapením večera bylo nové hnutí Motoristé sobě, které získalo 6,77 procenta hlasů. Zároveň se ozývala úleva nad tím, že hnutí STAČILO! zůstalo s 4,3 procenta těsně pod hranicí vstupu do Sněmovny.
Ponurá atmosféra z výsledku voleb se mísila s malými ostrůvky úlevy – především když dorazila večeře. Po dlouhé absenci chlebíčků a kávy se stoly konečně zaplnily, a na chvíli to působilo, jako by se všichni snažili zapomenout na čísla na obrazovkách. Smích mezi novináři se mísil s unaveným šepotem politiků, kteří si mezi sebou tiše sdělovali dojmy ze sčítání. Někteří ještě stále věřili v obrat, většina už ale působila smířeně.
Okolo 17:50 dorazila zpráva, že tisková konference vedení SPOLU se uskuteční v 18:30. V sále se začal ozývat šum, technici se pustili do příprav mikrofonů a kamer. Když krátce po půl sedmé dorazili předsedové všech tří stran koalice – Petr Fiala, Marek Výborný a Markéta Pekarová Adamová – přivítal je potlesk, spíše ze slušnosti než z nadšení. Společně s nimi dorazila i řada ministrů: ministryně obrany Jana Černochová, ministr dopravy Martin Kupka či ministr financí Zbyněk Stanjura, který, jak se ukázalo později, svůj poslanecký mandát kvůli kroužkování neobhájil.
Boj nekončí
Na pódiu se vystřídala slova díků i uznání. Předseda vlády Petr Fiala pogratuloval vítěznému hnutí ANO, poděkoval voličům za podporu a prohlásil, že „nikdy nevzdá boj s extremisty a populisty“. Z projevů ale bylo cítit zklamání, únava i tichý smutek z výsledku, který znamenal konec jedné éry.
Tisková konference trvala zhruba půl hodiny. Po několika otázkách novinářů ji mluvčí ukončil s odkazem na časový pres. Vrcholní představitelé se pomalu rozcházeli, někteří se odebrali do nedaleké restaurace, premiér Fiala odešel ruku v ruce se svou manželkou směrem k sídlu ODS.
Ve štábu zůstávalo stále méně lidí. Na stolech se kupily prázdné sklenice a talíře, obrazovky stále svítily volebními grafy a redakční týmy začínaly odjíždět do dalších štábů – k Motoristům, k ANO, do Průhonic.
Na závěr večera se mi ještě podařilo zastihnout poslance Hayata Okamuru, bratra předsedy SPD Tomia Okamury. Přestože byl viditelně unavený, ochotně se zastavil a krátce okomentoval výsledek voleb: „Z výsledku voleb mám paradoxně dobrý pocit,“ řekl. „Zafungovala parlamentní demokracie, volební účast byla opravdu vysoká a výsledky lze označit za vítězství středové, umírněné politiky. Extrémy zůstaly potlačeny, na okraji, a osobně mám radost z toho, že komunisté, kteří si říkali STAČILO, zůstali pod pěti procenty. To považuji za dobrý výsledek těchto voleb.“
Jestli večer něco ukázal, pak to, že česká demokracie stále žije – vždyť platný hlas odevzdalo téměř pět a půl milionu voličů – o dvě stě šestnáct tisíc víc než před čtyřmi lety a účast 68,92 procenta je nejvyšší od roku 1998, kdy volit přišlo lehce přes 74 procent oprávněných voličů. To znamená jediné: lidé se zajímají, chtějí být slyšet. Po letech apatie se občanská společnost probouzí.
