Historik a publicista uvedl, že roli při amerických útocích na Írán sehrál i moment překvapení.
Spojené státy provedly rozsáhlý útok na tři íránská jaderná zařízení, což představuje významný moment v izraelsko-íránském konfliktu. Historik a publicista Juraj Kríž označil akci za dobře připravenou a cílenou operaci s cílem zastavit nebo zničit jaderný program Teheránu. Útok se zaměřil na zařízení ve Fordu, Natanzu a Isfahánu a použité prostředky byly „poměrně masivní“, uvádí TA3.
Kríž upřesňuje, že Spojené státy nasadily bomby GBU-43, známé jako „matka všech bomb“, a řízené střely odpalované z ponorek. Podle deníku The Guardian byly použity bomby GBU-57, známé jako „ničitel bunkrů“.
„Rozhodnutí o vojenském útoku má několik rovin. Svou roli sehrál moment překvapení a také skutečnost, že Izrael ochromil íránské vojenské velení,“ uvedl Kríž. Dodal, že bývalý prezident Donald Trump usiluje o mediální pozornost a vojenský úspěch.
Historik upozornil, že Írán mohl část svého jaderného programu přesunout na bezpečnější místa. Zároveň ale uvedl, že izraelské a americké zpravodajské služby mají přesné informace a útok zasáhl klíčové cíle. Operace byla provedena v úzké spolupráci s Izraelem, který během útoků pozastavil své letecké údery.
Zasažená zařízení představují potenciální hrozbu, ačkoli záměry Íránu nejsou zcela jasné. „Írán přímo neplánoval vyrobit jadernou bombu, ale blížil se k hranici, kdy by ji byl schopen vyrobit velmi rychle,“ vysvětlil Kríž. Připomněl zrušení jaderné dohody z roku 2015 a obnovení obohacování uranu.
Mezinárodní společenství vyzvalo ke zdrženlivosti a k zabránění eskalace. OSN vyzvala k mírovému řešení. Írán dosud reagoval pouze na Izrael a vyhýbal se přímé konfrontaci se Spojenými státy. Varoval před tvrdou odvetou, ale zatím ji nezahájil.
Kríž připustil, že šance na mír stále existuje, ale záleží na postoji íránského vedení. „Írán zatím není ochoten jednat se Spojenými státy ani se vzdát svého jaderného programu,“ uzavřel.
