Ulice Los Angeles zaplavily davy demonstrantů. Důvodem jsou rozsáhlé razie imigračních úřadů, při kterých byly zadrženy desítky lidí. Situace se zvrhla ve střety s policií a Trump reagoval nasazením Národní gardy. Proti vůli kalifornského guvernéra.
Protesty začaly minulý pátek, kdy imigrační úřady zadržely asi 44 lidí. Důvodem bylo údajné porušení imigračních předpisů. Podle informací z médií bezpečnostní složky proti demonstrujícím zasahovaly slzným plynem, pepřovým sprejem i zábleskovými granáty. V neděli večer demonstrující zablokovali silniční tahy v centru Los Angeles a dostali se na dálnici 101.
Prezident Donald Trump v reakci nasadil 300 členů Národní gardy a později oznámil, že celkový počet vojáků v oblasti bude až 2 000. „Tyto protesty radikální levice, podněcovatelů a často placených potížistů nebudou tolerovány. Od nynějška také nebude dovoleno nosit na protestech masky. Co tito lidé chtějí skrývat a proč?“ vyjádřil se na své síti Truth Social.
Guvernér Newsom varuje před porušením práv státu
Guvernér Kalifornie Gavin Newsom v rozhovoru pro MSNBC označil Trumpovo rozhodnutí za „neústavní, nebezpečné a vysoce politizované“. Podle něj prezident obchází stát a zneužívá vojenskou sílu k potlačení nesouhlasu. Newsom dodal, že Trump podle něj „vytvořil podmínky“, které vedly k vypuknutí protestů, a zvažuje žalobu na federální vládu kvůli zneužití Národní gardy.
K situaci se vyjádřila i starostka Los Angeles Karen Bass. Ta se v nedělním rozhovoru pro LA Times ostře vymezila vůči federální intervenci i násilnostem během protestů a zároveň upozornila, že Bílý dům šíří zkreslený obraz situace. Dodala, že některé větší demonstrace probíhaly na jihovýchodě metropole, ale samotné město zůstávalo relativně klidné. Protesty se soustředily hlavně kolem federálního detenčního centra pro imigranty.
Trump aktivoval výjimečný zákon
Nasazení Národní gardy v jednotlivých státech Spojených států zpravidla koordinují samotní guvernéři. V případě Los Angeles ale prezident Trump obešel kalifornské vedení a rozhodl o nasazení gardy na základě mimořádného právního ustanovení, které se používá jen zřídka.
Podle The New York Times prezident Trump ve svém memorandu využil zvláštní ustanovení z Title 10 U.S. Code, které umožňuje federalizaci Národní gardy v případě „vzpoury nebo její hrozby". Bílý dům svůj krok obhajuje tím, že „násilné davy“ údajně napadly federální agenty, uvedla tisková mluvčí Karoline Leavitt.
Americká média ale upozorňují, že úřady v Los Angeles o federální pomoc nepožádaly a samy situaci neoznačily za tak závažnou, aby bylo nutné zasahovat z Washingtonu.
Spor o suverenitu a budoucnost města
Na místě protestů v centru Los Angeles byla i Julie Solis, která s mexickou vlajkou v ruce vyzývala ostatní k zachování klidu. Podle ní je přítomnost Národní gardy záměrnou provokací. „Chtějí zatýkat,“ řekla Solis pro LA Times. „Chtějí, abychom selhali. Musíme zůstat v klidu. Musíme být důstojní,“ uzavřela.
Situace v Los Angeles ukazuje hluboké rozpory mezi federální vládou a státními i místními úřady Kalifornie. Zatímco Trumpova administrativa tvrdí, že chrání zákony a pořádek, guvernér Newsom i starostka Bassová vnímají nasazení Národní gardy jako zbytečnou a škodlivou eskalaci konfliktu, která podkopává důvěru ve vládu a zvyšuje napětí v komunitě.
Pro Kalifornii jde zároveň o otázku její autonomie a odporu proti centrálním zásahům, které mohou mít dopad i na ostatní státy.
