V dalším díle pořadu Hlubiny, který se věnuje příběhům obyčejných lidí, představujeme Elišku. Ta vyrůstala v rodině s otčímem alkoholikem, který ji týral, a matkou, jež se k němu přidávala a stála za ním.
Eliška se mi ozývá sama skrz sociální sítě. Po prvním telefonátu se dozvídám, že bojuje s mnoha psychickými potížemi, které si odnáší z traumatického dětství. I když nyní je situace už mnohem lepší, psychické problémy podle ní už nikdy nepřejdou a zůstanou jí navždycky.
O všem ale chce mluvit. „Prostě bojuju a bojuju sama. Mám momenty, kdy to se mnou začne cvičit, a já si prostě musím uvědomit, že tohle nejsem já a zkouší mě jen moje hlava. Ale vím, že mám možnost si uvědomit, že ji nebudu poslouchat,“ vysvětluje a dodává, že pravidelně dochází na terapeutickou i psychiatrickou léčbu, i když ví, že to vlastně nikdy nepřejde.
„Podstatné je, aby si společnost uvědomila, že psychickou nemoc si člověk nezpůsobí sám, že většinou má na tom největší podíl právě rodina. Nejdříve bychom člověka měli vyslechnout a teprve potom něco vyřknout. Ne že si přečteme nálepku a utečeme. To je zbabělost,“ vysvětluje.
Začalo to u otčíma
Elišce je 31 let a už od dětství se bohužel potýkala s neustálými problémy. I když diagnózy dostala až v dospělosti, už od útlého věku ji tížily sociální fobie, úzkosti a deprese.
Vyrůstala jen s matkou a dalšími třemi sourozenci. „Zhruba od mých pěti let do devíti jsem měla asi nejšťastnější období. Byli jsme spolu jako vcelku normální rodina a neměli jsme moc peněz, ale bylo to víceméně v pohodě,“ říká.
Co se dozvíte po odemknutí?
- Jak probíhalo Eliščino dětství s násilným otčímem alkoholikem.
- Jak její matka zasahovala do vztahů a donutila ji k potratu.
- Proč nakonec začala dělat prostituci.
- Jak ji násilný partner nakonec donutil jít na psychoterapii.
- Jak se dnes se vším vyrovnává a jak se jí žije s psychickými poruchami.
