Průlomová zpráva ukazuje, o kolik musí státy s vysokými a středními příjmy snížit nadměrnou konzumaci živočišných potravin.
Mezinárodní organizace Compassion in World Farming, která se věnuje zlepšení kvality života hospodářských zvířat, vydala letos v květnu důležitou zprávu týkající se konzumace živočišných potravin. Autoři zprávy vypočítali, jak by vybrané země měly přizpůsobit spotřebu živočišných potravin, abychom jako lidstvo nepřekročili meze planetárního zdraví. Nejvíce by se měl v tomto směru omezit Island, velký úkol před sebou podle autorů studie má ale i Česko.
Česko by mělo snížit spotřebu masa. V čem naopak zaostává?
Autoři zprávy nazvané More money more meat (Více peněz, více masa), vypočítali, o kolik musí každá z vysoce a středně příjmových zemí snížit svou spotřebu živočišných potravin (tedy masa, ryb a mořských plodů, mléčných výrobků a vajec), abychom nepřekročili meze planetárního zdraví a aby naše strava odpovídala „zdravému planetárnímu jídelníčku“ (EAT-Lancet Planetary Health Diet). Ten vychází z doporučení komise odborného medicínského časopisu The Lancet, jehož cílem je dosažení zdravé stravy z udržitelných potravinových systémů do roku 2050.
A jak jednotlivé země v průzkumu dopadly? Největší výzvu má před sebou Island. Země by měla snížit celkovou spotřebu živočišných výrobků o celých 73 %. Poté následuje Finsko (70 %), Dánsko (68 %), Černá Hora (66 %) a Lucembursko (65 %).
Česká republika se v úplném seznamu sto tří zemí světa, které potřebují potraviny živočišného původu omezit nejvíce, umístila na 49. místě. Cílem pro Česko je snížit podíl masa v jídelníčku o 71 %, mléčných výrobků o 39 % a vajec o 45 %. Opačný případ nastal v měření v případě konzumace ryb a mořských plodů. Ta v Česku činí v průměru 12,48 g na osobu na den, což je o polovinu méně než doporučených 28 g.
Deset největších spotřebitelů potravin živočišného původu
| Pořadí a země | Spotřeba masa (na osobu na den) | Spotřeba mléčných výrobků | Spotřeba ryb a mořských plodů | Spotřeba vajec |
| 1. Island | 170,3 gramu | 595 gramů | 123,2 gramu | 30,7 gramu |
| 2. Finsko | 138,9 gramu | 967,4 gramu | 45 gramů | 28,7 gramu |
| 3. Španělsko | 191,1 gramu | 434,1 gramu | 57 gramů | 37,3 gramu |
4. Norsko | 128 gramů | 479,4 gramu | 68,4 gramu | 31,8 gramu |
| 5. Portugalsko | 173,9 gramu | 395,3 gramu | 76,5 gramu | 27,4 gramu |
| 6. Švédsko | 133 gramů | 522,6 gramu | 43,8 gramu | 37,5 gramu |
| 7. Francie | 146,7 gramu | 518 gramů | 45,2 gramu | 31,4 gramu |
| 8. Itálie | 140,7 gramu | 529,2 gramu | 40 gramů | 30,7 gramu |
| 9. Dánsko | 144,4 gramu | 671,5 gramu | 35,7 gramu | 40,6 gramu |
| 10. Lotyšsko | 127,8 gramu | 520,5 gramu | 32,8 gramu | 34,2 gramu |
V případě konzumace masa stojí na pomyslném vrcholu zemí, které potřebují snížit jeho konzumaci nejvíce, Spojené státy americké (82 %). Následuje je Austrálie (80 %), Argentina (80 %), Izrael (78 %) a Španělsko (78 %).
Nadměrná spotřeba ryb a mořských plodů se nejvíce týká Islandu (77 %) a Malediv (76 %), s drobným odstupem následují Seychely (64 %), Jižní Korea (63 %) a Malajsie (63 %).
Pět zemí, které potřebují nejvíce snížit spotřebu mléčných výrobků, jsou Finsko (74 %), Černá Hora (74 %), Albánie (71 %), Nizozemsko (69 %) a Švýcarsko (68 %). U vajec to jsou Mexiko (76 %), Čína (76 %), Japonsko (75 %), Nizozemsko (74 %) a Malajsie (73 %).
„Zodpovědnost leží na bohatých státech“
Závěry výše zmíněné studie se řešily na mezinárodní konferenci Extinction or Regeneration, jejímž cílem bylo zejména řešení nutnosti přechodu na udržitelnější způsoby produkce potravin, aby se nasytily budoucí generace a zároveň ochránilo lidstvo, zvířata a planeta.
Náš nenasytný hlad po levném mase a dalších živočišných potravinách škodí našemu zdraví, vede k nepředstavitelně krutému zacházení se zvířaty a zabíjí planetu.
„My v nejbohatších zemích se doslova projídáme k záhubě. Náš nenasytný hlad po levném mase a dalších živočišných potravinách škodí našemu zdraví, vede k nepředstavitelně krutému zacházení se zvířaty a zabíjí planetu. Dokud si to neuvědomíme a nezačneme okamžitě řešit tuto nehoráznou nadspotřebu, jednoduše bude už pozdě,“ uvedl na konferenci globální ředitel organizace Compassion in World Farming Philip Lymbery.
Zodpovědnost podle Lymberyho leží na bohatších národech. „Ty musí prostřednictvím národních politik okamžitě zakročit a přestat se podílet na zhoršování klimatických, přírodních a zdravotních krizí,“ doplnil.
Jediný způsob, jakým lze ochránit budoucnost lidstva a planety, je podle organizace odklon od průmyslových velkochovů a vytvoření takového globálního potravinového systému, který bude prospívat zvířatům, lidem i planetě. Za klíčovou složku tohoto kroku Lymbery označil zmiňované snížení nadměrné spotřeby živočišných potravin.
Co konkrétně dělat?
Podle organizace státy navzdory mnoha přesvědčivým důkazům stále nedokázaly zařadit opatření, která by vedla ke snížení konzumace živočišných potravin, do národních akčních plánů či potravinových strategií.
Podle organizace Compassion in World Farming by stačilo několik konkrétních kroků, které by vedly ke snížení nadměrné spotřeby na národní úrovni. Řadí mezi ně například:
- Nastavení jednoznačných cílů pro snížení spotřeby živočišných potravin v souladu s Pařížskou dohodou a Kunmingsko-montrealským globálním rámcem pro biologickou rozmanitost.
- Podpory těchto redukčních cílů pomocí holistické transformativní potravinové strategie nebo akčního plánu, který bude obsahovat řadu opatření umožňujících dosažení a splnění redukčních cílů.
- Sladění výživových doporučení s principy stravy EAT-Lancet pro planetární zdraví z udržitelných potravinových systémů a poskytování poradenství o zdravé rostlinné stravě.
- Zajištění, aby dotace nepodporovaly intenzivní chovy zvířat ani pěstování krmných plodin a aby namísto toho podporovaly pěstitele ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin, ořechů a chovatele, kteří zvířata chovají v podmínkách s vysokým welfare a přínosem pro přírodu.
Průkopníkem je v tomto směru Dánsko, které nedávno vydalo jedno z „nejzelenějších“ výživových doporučení na světě a souhlasilo s vytvořením národního akčního plánu pro rostlinné potraviny s významnou finanční podporou.
Pomoci by mohlo i kultivované maso. Kdy se objeví na pultech?
V Česku obecně zájem o rostlinné alternativy mléčných výrobků a masa roste. Podle projektu Rostlinně z roku 2022 si rostlinnými alternativami zpestřuje jídelníček až 70 procent Čechů a Češek. Největší zájem je právě o alternativy mléka a dalších mléčných produktů (49 %), následují alternativy masa (30 %). Při nákupech lidé nejčastěji do regálů sahají po alternativách mléka (44 %), masa (36 %) a jogurtů (28 %).
Studií, které prokázaly pozitivní vliv nahrazování masa za alternativu, je mnoho. Například výzkumníci z Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima (PIK) loni v květnu zjistili, že výměna dvaceti procent hovězího masa na obyvatele za mikrobiální bílkoviny by mohla snížit emise z odlesňování a změn ve využívání půdy na polovinu ve srovnání se současným stavem. Mikrobiální protein, jak se „maso“ na bázi hub nazývá, může napodobit chuť a strukturu skutečného hovězího masa. Mikrobiální bílkoviny ovšem vyžadují k výrobě mnohem méně půdy a pěstování hub také zahrnuje méně emisí ze zemědělství a odlesňování.
Rostlinné bílkoviny jsou veřejnosti široce dostupné, naopak kultivované maso (známé také jako laboratorně pěstované, umělé nebo čisté maso) bylo zatím schváleno k prodeji pouze v Singapuru. „Vyrábí se z buněk odebraných zvířatům bez nutnosti porážky – což lze provést šetrně – a kultivuje se odděleně od zvířat ve sterilním prostředí, což snižuje riziko infekčních nemocí,“vysvětluje organizace Compassion in World Farming.
Trh s alternativními proteiny rychle roste a podle některých odhadů by mohl do roku 2025 dosáhnout 17,9 miliardy amerických dolarů a do roku 2040 1,1 bilionu amerických dolarů.
Přechod na bílkoviny, jež jsou vyráběné bez krutého zacházení se zvířaty a poškozování životního prostředí, se kterým bývá produkce masa v průmyslových velkochovech spojena, by mohl k udržitelnosti globálního potravinového systému přispět velmi výrazně.
Jedním z vědců, kteří se podílejí na výrobě kultivovaného masa, je Čech Jiří Janoušek. Studuje prezenční studium na Univerzitě Karlově a vede tým společnosti Bene Meat Technologies. On i jeho kolegové se domnívají, že se kultivovaného masa na pultech dočkáme již do pěti let. O tom, jak vypadá celý proces produkce kultivovaného masa a jaké dopady má kultivované maso ve srovnání s tím běžným na životní prostředí, s Refresherem mluvil v rozsáhlém rozhovoru.
