V úterý 15. dubna kolem šesté hodiny odpoledne přijedou srbští studenti do Štrasburku – na kolech. Jejich cílem je informovat svět o situaci v Srbsku a požádat evropské instituce o pomoc.
Situace v Srbsku je v posledním půlroce velmi napjatá. Studentské protesty, které odstartovalo zřícení střechy železniční stanice v Novém Sadu 1. listopadu minulého roku, neubírají na intenzitě. Na univerzitách a středních školách neběží výuka a stovky tisíc lidí neúnavně protestují po celé zemi. Nyní se několik odvážných studentů rozhodlo pro ještě větší krok – vydali se na cestu na kolech do Štrasburku.
„Tour de Štrasburk“
Jejich cílem je obrátit se přímo na Evropský parlament a přimět evropské instituce, aby nezavíraly oči před tím, co se v Srbsku děje. Chtějí proto požádat o jakoukoli pomoc, a to i proto, že v Srbsku nedostávají žádné odpovědi, a zároveň upozornit na problém, o kterém zahraniční média sice informují, ale zatím jen povrchně.
Proč právě Štrasburk? Sídlí tam totiž Rada Evropy, Evropský parlament a Evropský soud pro lidská práva. Studenti říkají, že „nechtějí, aby někdo vyřešil problémy za ně,“ ale aby „svět slyšel o tom, co se v Srbsku děje.“ Připravili tak pro relevantní instituce dokonce i dopisy shrnující nejzásadnější dění v Srbsku.
„Tour de Štrasburk“ začal jako iniciativa studentů z Nového Sadu a právě z tohoto města se studenti vydali na cestu dlouhou 1 300 kilometrů. Během posledních deseti dní projeli skrz deset měst: Nový Sad, Subotica, Budapešť, Bratislavu, Vídeň, Linec, Salcburk, Mnichov, Stuttgart a Štrasburk. V každém z těchto měst je vítala srbská diaspora, někde desítkami, jinde tisíci lidí. Největší přijetí zažili ve Vídni, městě s největší srbskou komunitou v zahraničí. Zúčastnilo se více než 80 studentů a přidali se k nim i Srbové z diaspory, kteří je na svých kolech doprovázeli. Do Štrasburku by měli dorazit dnes kolem šesti hodin odpoledne.
Náročná příprava
Před zahájením byly organizovány zkušební jízdy v délce 116 kilometrů, aby se ujistili, zda jsou přihlášení cyklisté připraveni na dlouhou cestu a jestli jejich kola dobře fungují. Ze stovek přihlášených bylo vybráno přes 80 studentů a na cestu do Štrasburku se vydali 3. dubna.
Prezident Vučić označil tuto akci za „show pro veřejnost“ a studentské protesty za „barevnou revoluci“.
Ve čtvrtek 16. dubna by studenti měli pochodovat k Evropskému soudu pro lidská práva a Evropskému parlamentu. Jejich zpráva je jasně určena: po Evropské unii budou chtít, aby odsoudila ohrožení demokracie a institucí v Srbsku, požadovala spravedlnost a odpovědnost za systémovou korupci, podpořila boj za studentské a občanské svobody proti represím a uctila tragédii z 1. listopadu, kdy se zřítila nově zrekonstruovaná střecha železniční stanice v Novém Sadu.
„Naším cílem je, aby byl náš hlas slyšen po celém světě, abychom ukázali jednotu při obhajobě našich práv a řekli, že ani vzdálenost ani překážky nebudou stát v cestě realizaci našich požadavků,“ řekli studenti.
Proč studenti protestují?
Všechno začalo, když se 1. listopadu minulého roku zřítila střecha železniční stanice v druhém největším srbském městě, Novém Sadu. Tragédie si vyžádala 16 obětí. Odstartovalo to protesty a blokády fakult v celé zemi. Protesty jsou vedeny studenty, kteří fungují jako „samoorganizovaná skupina“ a nechtějí být spojováni s opozičními politickými stranami ani organizacemi. Hlavní institucí pro rozhodování a koordinaci je studentské plénum. Ta se konají na jednotlivých fakultách a rozhoduje se tam o věcech, jako je organizace protestů, komunikace s médii a samotný průběh blokád.
Studenti vyhlásili čtyři požadavky, které má vláda splnit, aby blokády skončily:
- Zveřejnění kompletní dokumentace o rekonstrukci železniční stanice Novi Sad.
- Podání trestních oznámení ze strany ministerstva vnitra proti osobám, které fyzicky napadly studenty a profesory.
- Stažení obvinění proti zadrženým protestujícím.
- Zvýšení finančních prostředků pro státní univerzity o dvacet procent.
Co bude dál?
Mnozí odborníci se shodují na tom, že jsou tyto protesty zatím úspěšné právě kvůli nezapojení opozičních stran. Vyvstává ale otázka, jaké by mělo být řešení a co by mělo být epilogem apolitických protestů.
„Studenti nechtějí mít nic společného s politickými stranami – ani s těmi existujícími, ani nechtějí založit novou – a právě v tom vidím problém. Země se mění prostřednictvím politických stran, prostřednictvím voleb. Tito mladí lidé říkají, že nechtějí mít nic společného s politickými stranami, a pak se ptám, jakou podstatu vlastně ty protesty mají. Nejde jen o Srbsko, je to problém po celém světě – mladí lidé protestují, ale nechtějí se politicky angažovat,“ řekl pro srbské N1 německý novinář Michael Martens.
Jak na to reaguje srbská vláda?
Premiér Miloš Vučević 28. ledna rezignoval v reakci na napadení protestujících studentů v Novém Sadu. Rezignace premiéra ale nebyla jedním z požadavků a navzdory tomu, že prezident Aleksandar Vučić tvrdí, že všechno ostatní již bylo splněno, studenti a jejich profesoři se shodují na tom, že doposud byl naplněn jen čtvrtý z cílů, tedy zvýšení finančních prostředků pro státní univerzity.
V posledním měsíci se pak zrodilo i druhé studentské hnutí, „Studenti 2.0“ nebo také „Studenti, kteří se chtějí učit.“ Taktéž má své specifické požadavky a tím hlavním je, aby byla obnovena výuka, a aby se všichni vrátili zpět na fakulty. Brzy se však zjistilo, že toto hnutí je z velké části tvořeno členy vládnoucí strany a že za svůj aktivismus dostávají zaplaceno. Někteří z nich mají i vazby na kriminální skupiny.
Zatím to tedy nevypadá, že by se současné protesty blížily konci. Mladí lidé si tak nejspíše budou muset prodloužit své studium o rok, anebo nějakým způsobem nahradit zmeškané učivo. Pokud by tě zajímalo, jak budou studenti přivítáni ve Štrasburku a jak na to budou reagovat evropské instituce, všechno můžeš sledovat na stránkách Tour de Strasbourg!
