Prezident Petr Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který dnes odvysílala televize Nova.
„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel. Reagoval tak na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních armádních záloh. Podle prezidenta by aktivní zálohy měly převyšovat počty členů aktivní armády.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) naznačila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. Hovořila také o nejnovější formě zapojení obyvatelstva – takzvaném dobrovolném předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o to požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik. „V žádném případě se nechystá zavedení povinné vojny,“ ujistila Černochová.
Podle tiskové zprávy Ministerstva obrany tedy nejde o znovuzavedení základní vojenské služby a obnovení branecké armády, ale o posílení možností státu reagovat včas na krizové situace vojenského i nevojenského charakteru.
Administrativní odvody a další pojmy
Administrativní odvody, jak vysvětluje server iDnes.cz, jsou seznamy lidí, kteří by v případě napadení země mohli jít sloužit. Nejsou však předstupněm obnovení základní vojenské služby. Jedná se o ztotožnění na příslušném úřadě a ověření zdravotního stavu a vzdělání. Na člověka jsou kladeny další požadavky jen v případě, že by byla nutná mobilizace.
Dobrovolné předurčení je způsob, jak se občan může zapojit do armády, když pro něj není možné odjet na šestidenní výcvik armádních aktivních záloh nebo se rovnou stát profesionálním vojákem. Žádá o něj na rozdíl od administrativních odvodů sám jedinec. Přihlásit se může každý, komu zanikla branná povinnost nejdříve ve dni, v němž dosáhne věku 18 let, nejpozději do dosažení 60 let.
Příslušníci aktivních záloh jsou jako vojáci, ale mají civilní zaměstnání. Několik týdnů v roce věnují výcviku a zbytek práci. Při ohrožení státu jsou využíváni k doplnění ozbrojených sil, pomáhají také při živelních katastrofách.
Branná povinnost je povinnost každého státního občana České republiky bránit zemi, pokud dostane povolávací rozkaz. Odvody se týkají mužů i žen od 18 do 60 let. Pokud člověk dostane příkaz, musí projít výcvikem podle svého budoucího zařazení. Po něm se stane vojákem v záloze.
Mobilizaci lidí, kteří mají brannou povinnost, vyhlašuje Parlament ČR při ohrožení státu či válečném stavu. Souhlasit s ní musí nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů. Může být všeobecná, tedy vztahovat se na všechny vojáky v záloze, nebo částečná, která platí jen pro část vojáků v záloze nebo na část státního území České republiky.
