Velká část italských pláží je v rukou rodinných podniků, jež zde provozují exkluzivní kluby nebo vybírají velké peníze za slunečníky a lehátka. Jak situaci řeší tamější obyvatelé, kteří si chtějí poležet na pláži?
„Většina Italů neví, že má právo chodit na pláž zdarma. Jsou zvyklí za návštěvu moře platit. A pokud se nebudeme ozývat, instituce si budou myslet, že nám to nevadí,“ říká Manuela Salvi, členka sdružení Mare Libero (Svobodné moře), které se od roku 2019 snaží získat zpět pláže pro místní obyvatele.
Manuela si postavila slunečník do písku na pozemku soukromého plážového klubu v Gaetě, severně od Neapoli – tak chce těmto podnikatelům ukázat svůj odpor. Informoval o tom The Guardian.
Nelegální systém
V Itálii finguje systém rodinných koncesionářů, což znamená, že se koncese, tedy práva na pronajímání pláží automaticky předávají v rámci rodin. Podle práva Evropské unie je to ale nezákonné. Dlouholetí koncesionáři by měli soutěžit s novými provozovateli.
V dubnu o tom, že je automatické obnovování neplatné, rozhodl i Italský nejvyšší soud. V příštím roce se už bude konat veřejné výběrové řízení na plážové koncese, které pokrývají téměř polovinu z odhadovaných 7 900 kilometrů pobřeží země. To se ale nelíbí nynějším provozovatelům. V pátek plánují stávku a místo v půl osmé budou otevírat až v půl desáté. Pokud s nimi vláda nebude jednat, stávku 19. a 29. srpna zopakují.
„Všem by mělo být jasné, že existuje reálné a konkrétní riziko ztráty pracovních míst a podniků a že pomoc vlády je nutná hned, jinak bude zbytečná,“ řekl Riccardo Di Luna, šéf sdružení koncesionářů v Serapu, severně od Gaety.
Podél italského pobřeží se nachází více než 12 tisíc plážových resortů, přičemž denní cena za dvě lehátka a slunečník činí v průměru 30 až 35 eur (760 až 880 korun).
Podle nejnovější zprávy italského účetního dvora měl z těchto peněz stát v letech 2016 až 2020 příjem v průměru 101,7 milionů eur ročně (2 556 miliard korun). Podnikatelský subjekt na pláži pak v průměru generoval příjem asi 260 000 eur (6,5 milionu korun).
„Obce by tyto prostředky mohly využít na zajištění plavčíků a toalet na veřejných plážích. Jen o pár kilometrů dál ve Francii je to již běžnou praxí. Může to být i u nás,“ říká Manuela Salvi. Velká většina italského pobřeží je v rukou soukromých provozovatelů.
