Česko se připravuje na platnost směrnice EU o transparentním odměňování. Nová pravidla mají být zanesena v platnost ve všech členských státech už příští pondělí. Česká republika to ale zřejmě nestihne. MPSV v nerovném odměňování nevidí systémový problém.
Podle nových pravidel směrnice Transparentnost v odměňování v EU budou firmy v Evropské unii povinny sdílet informace o vyplácených mzdách a přijmout opatření, pokud u nich rozdíl v odměňování žen a mužů přesahuje pět procent.
Směrnice rovněž obsahuje ustanovení o odškodnění pro oběti diskriminace. Zaměstnavatelům, kteří poruší pravidla, hrozí sankce, včetně pokut. Pravidla EU týkající se transparentnosti odměňování rovněž umožňují obětem platové diskriminace prosazovat své právo na stejnou odměnu a požadovat odškodnění.
Ministerstvo je k návrhu skeptické
„Chceme, aby předchozí vládou nešťastně dojednané znění směrnice mělo co nejmenší dopady na zaměstnavatele, kteří spolu se zaměstnanci vytváří bohatství této země, ze kterého je možné financovat péči o potřebné. Připravili jsme tedy variantu, která může přispět ke zlepšení stávajícího systému, ale zároveň nepřinese výraznější negativní zátěž, která by při bezhlavé transpozici mohla přijít,“ vyjádřil se v březnu ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve stejném prohlášení v březnu uvedlo, že: „Přední zástupci českého byznysu se k povinné evropské regulaci staví rezervovaně a zdůrazňují, že systémová diskriminace v Česku není zásadním problémem.“
Česká republika má přitom podle statistik Eurostatu druhý největší rozdíl v odměňování na základě pohlaví v Evropské unii.
Česku hrozí za zdržení pokuta
Směrnice má být zanesena do právních řádů jednotlivých členských států do 7. června letošního roku, Česká republika ale tento termín pravděpodobně nestihne. Ještě je třeba vypořádat připomínky a návrh zákona vůbec předložit vládě k projednání.
„Základní ustanovení zákona by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2027. Povinnosti spojené se zpracováním zpráv o rozdílech v odměňování začnou platit od roku 2028 u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci, přičemž menších zaměstnavatelů o velikosti 100 až 149 zaměstnanců se to bude týkat až od roku 2031,“ uvádí MPSV.
Za zpoždění přitom hrozí pokuty ze strany Soudního dvora Evropské unie. Například za opožděné přijetí směrnice o ochraně oznamovatelů udělil Česku pokutu ve výši 2,3 milionu eur.
Platové podmínky v ČR jsou druhé nejméně rovné v EU
Česko má rozdíly v platech mezi muži a ženami druhé největší v celé EU. Muži zde vydělávají o 18,5 procenta více než jejich kolegyně.
Mezi faktory, které nejvíce ovlivňují platové rozdíly, patří přerušení kariéry kvůli péči o děti nebo příbuzné, nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích a také segregace zaměstnání – to znamená, že tradičně „ženské profese“, jako vzdělávání, zdravotnictví a sociální práce, jsou chronicky podplácené. Zaměstnanci a zaměstnankyně navíc často ani nevědí, že jsou na stejné pozici placeni méně než jejich kolegové.
Směrnice EU o transparentnosti platů by mohla pomoct tyto rozdíly smazat alespoň tím, že nabídne diskriminovaným osobám možnost toto zjistit a bránit se.
Díky nové směrnici si můžeš nárokovat dorovnání platu
Pro dorovnání platu musí být splněny dvě podmínky: zaměstnanec vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Hodnotí se zejména kvalifikace, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky.
Druhou podmínkou je, že rozdíl v odměňování nesmí být založen na pohlaví, ale na objektivních kritériích. Doložitelný výkon, praxe, kvalifikace relevantní pro danou roli, vyšší odpovědnost nebo odlišné pracovní podmínky mohou být legitimními důvody pro rozdílnou mzdu, pokud jsou uplatňovány konzistentně a bez diskriminačního dopadu.
Plat jde dorovnat i zpětně
Pokud zaměstnanec nebo zaměstnankyně ve své odměně nalezne nějakou nesrovnalost, může hypoteticky uplatnit nárok na dorovnání i zpětně v rozsahu obecné promlčecí lhůty, tedy tři roky. Může podat žalobu na doplacení mzdy, úroky z prodlení i náhradu nemajetkové újmy za celé toto období.
Firmy, které mají v odměňování „historické anomálie“, tedy individuální mzdy bez dokumentovaného důvodu, různá navyšování pro různé skupiny, by podle něj proto měly provést interní audit ještě před účinností zákona a anomálie vyřešit dříve, než se stane výrazná část jejich reportingu zákonným dokumentem.
