Zaměstnanci a zaměstnankyně získají právo na informace, kolik v průměru vydělávají kolegové a kolegyně, kteří ve firmě dělají stejně náročnou práci. Jak to bude fungovat v praxi?
Díky novele zákoníku práce, která je momentálně na programu schůze Poslanecké sněmovny, si zaměstnanci a zaměstnankyně budou moci vyžádat informace o mzdách svých kolegů a kolegyň, kteří vykonávají stejně náročnou práci. Pokud zaměstnanec zjistí, že jeho mzda je menší než u jeho kolegů a kolegyň, bude moci požadovat vysvětlení. S daným zjištěním se případně může obrátit i na soud. Informují Novinky.cz.
Zákon už dnes zakazuje neodůvodněné rozdíly ve mzdách. Zaměstnanci a zaměstnankyně se ale k informacím o výši mezd nedostanou a nemohou tak rozdíly dokázat. Novela by kromě těchto případů měla upravit i pravidla pohovoru.
✔️ Lidé budou moci požádat o informaci, kolik si v průměru vydělali ostatní za stejně náročnou práci – podle toho, jak je náročná, odpovědná nebo fyzicky i psychicky vyčerpávající. Nemusí mít stejný název pozice.
✔️ Firma musí na žádost písemně odpovědět do dvou měsíců.
✔️ O informaci mohou lidé žádat jednou ročně.
✔️ Novela zákona nestanoví konkrétní formulář.
✔️ O informaci mohou žádat pouze lidé, kteří v minulém roce ve firmě pracovali alespoň část roku.
Jaké změny přinese novela zákoníku práce
Hlavním cílem je údajně snížení rozdílu mezi mzdami žen a mužů (tzv. gender pay gap), lidé tak budou moci jednou ročně požádat firmu o informace o tom, kolik si v loňském roce průměrně vydělali lidé, kteří ve firmě zastávají stejně náročnou pozici. Tyto údaje se mají ukázat zvlášť pro ženy a muže, díky čemuž by mělo být hned jasné, jestli firma platí za práci na základě genderu.
Firmy budou muset poskytnout i informace o dalších benefitech, jež dávají navíc, jako jsou bonusy, příspěvky na stravování nebo bydlení či penzijní spoření. Přesná pravidla pro to stanoví vyhláška.
Pozice nemusí mít stejný název. Srovnávat se totiž budou lidé, kteří vykonávají práci stejné hodnoty, a to podle její náročnosti, odpovědnosti nebo podle toho, jak je fyzicky i psychicky vyčerpávající.
Jak se bude žádost podávat a kdy dostanu odpověď
O tyto informace může každý zaměstnanec či zaměstnankyně požádat jednou ročně. Dojde-li k tomu, že firma odpoví neúplně nebo špatně, mohou ji požádat o doplnění. Novela ani vyhláška konkrétní formulář nestanoví. Postačí ale písemná žádost, ve které osoba uvede své jméno a pozici a odkáže se na zákon. Z žádosti by mělo být jasné, že chce informace o vlastním odměňování a o průměrných výdělcích a benefitech žen a mužů ve své skupině prací.
Žádost mohou zaměstnanci a zaměstnankyně podat i přes odbory, radu zaměstnanců nebo ombudsmana.
Noví zaměstnanci a zaměstnankyně mohou o informace žádat pouze za předpokladu, že ve firmě v loňském roce pracovali alespoň část roku.
Bývalí zaměstnanci nárok na tyto informace mít nebudou. Pokud ale o informace požádají před koncem pracovního vztahu, firma jim informace bude muset poskytnout.
Mzdu konkrétního člověka se nedozvíš
Pokud by sdělení průměru prozradilo mzdu konkrétní osoby, například kvůli malému počtu zaměstnanců a zaměstnankyň, tak zaměstnavatel údaje neposkytne. Musí to však písemně oznámit. Zaměstnanec nebo zaměstnankyně se pak může obrátit na odbory, kterým zaměstnavatel údaje předá a odbory je vyhodnotí. Odbory poté zaměstnance nebo zaměstnankyni seznámí s výsledkem, ale konkrétní výši mzdy nesdělí.
Jak postupovat při nerovnosti
Pozor. Samotná skutečnost, že výdělek nedosahuje průměrné úrovně, ještě nepředstavuje porušení právních předpisů ze strany firmy. Průměrná hodnota totiž přirozeně vzniká součtem nadprůměrných i podprůměrných příjmů. Odchylky v odměňování mohou být opodstatněné, například složitějšími pracovními podmínkami, vyšším nasazením nebo lepšími pracovními úspěchy ostatních spolupracovníků.
Jestliže však zaměstnanci u jedné firmy vykonávají činnost se shodnou úrovní náročnosti, odpovědnosti i fyzické či psychické zátěže, za analogických okolností a se srovnatelným výstupem, náleží jim stejná finanční odměna. V takové situaci je legislativně nepřípustná i minimální odchylka v platovém ohodnocení.
Pokud opravdu dojde ke zjištění nerovnosti, může zaměstnanec či zaměstnankyně nejprve požádat svého vedoucího či vedoucí o vysvětlení rozdílu a o nápravu. Ti ale nemusí žádosti vyhovět. Pokud k tomu dojde, může se žádající osoba obrátit na inspekci práce. Ta zkontroluje dodržování pravidel a případně bude požadovat odstranění nedostatků a uloží firmě pokutu. Ale nedokáže vymoci konkrétní doplatek mzdy.
O konkrétní doplatek se zaměstnanectvo může přihlásit u soudu. V případě zjevné diskriminace ze zákona mohou požádat o zastupování také ombudsmana.
Změny v pracovním pohovoru
Nově se také zaměstnavatelé nebudou moci ptát uchazečů na jejich současný ani předchozí výdělek. Tento zákaz se bude týkat i benefitů, které dotyčný či dotyčná v bývalém zaměstnání získával. K této změně dochází proto, aby nástupní mzdu firma neurčovala podle předchozího výdělku.
Firmy budou muset ještě před uzavřením pracovní smlouvy uchazeče či uchazečku informovat o tom, jakou nejnižší mzdu pro danou práci nabízejí a jaké další příspěvky a benefity mu budou náležet od nástupu.
Novelu musí schválit parlament a podepsat prezident
Pokud k tomu dojde, měla by pak novela zákoníku práce týkající se mzdové transparentnosti začít platit v roce 2028. Změny u pohovorů vejdou v platnost už příští rok.
