Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen představila v projevu o Stavu Unie vizi pro příští roky. Od ochrany dětí na internetu přes boj s klimatickou krizí až po nová spojenectví. Jaké změny Evropu čekají? Shrnujeme to nejdůležitější.
Stopka pro Big Tech a revoluce v ochraně dětí
Velký prostor předsedkyně věnovala plánu na ochranu dětí v digitálním prostoru. Mladí Evropané podle von der Leyen tráví na displejích čtyři až šest hodin denně a stávají se obětí toxických algoritmů, kyberšikany i AI pornografie.
Komise proto přichází s přelomovým návrhem EU KIDS ACT, který počítá s úplným zákazem sociálních sítí pro děti do 13 let. Dospívající ve věku od 13 do 15 let budou moci používat pouze osekané „mini-účty“ pod přímým dohledem rodičů a pro věkovou kategorii 15 až 18 let bude platit povinnost bezpečného designu platforem.
EU se rozhodla obrátit důkazní břemeno - Big Tech bude muset sám prokazovat, že jeho aplikace mladistvým neubližují.
Šéfka Komise v emotivní pasáži připomněla tragický případ čtrnáctileté Olé z Belgie, která spáchala sebevraždu kvůli online šikaně, a zdůraznila, že hranice škodlivého chování velkých technologických firem byla překročena.
Na podzim navíc dorazí i Digital Fairness Act, který má před návykovým scrollováním a manipulatívními prvky chránit i dospělé uživatele.
Ochrana před Ruskem, nová obrana a krizový protokol
Téma ruské agrese a bezpečnosti rezonovalo celým projevem. Von der Leyen zdůraznila, že Ukrajinci v boji proti ruské agresi nebrání jen svou vlastní identitu a území, ale i evropskou svobodu.
Unie proto posílá Ukrajině masivní energetickou i humanitární pomoc před nadcházející těžkou zimou. Vedle nákupu amerických střel Patriot navíc spouští s Ukrajinci vývoj vlastního modulárního systému protivzdušné obrany v rámci projektu Freya, který propojuje ukrajinské bojové zkušenosti s evropskými technologiemi.
Současně se pozornost EU přesouvá od tvorby nových sankčních balíčků k nekompromisnímu vymáhání těch stávajících a ucpávání mezer, přes které Rusko sankce obchází.
Vzhledem k tomu, že incidenty s drony v Lipsku nebo sabotáže v Pobaltí ukázaly, že hybridní hrozby přerůstají v přímou agresi, navrhuje EU nový Emergency Security Protocol.
Tento krizový mechanismus funguje jako jakýsi evropský „Článek 4“ a rychlá unijní pojistka - při napadení jednoho státu hybridními zbraněmi se okamžitě svolá celá Sedmadvacítka ke společné koordinované reakci. Současně chystá i vznik Evropské bezpečnostní rady.
Emotivním vrcholem celého bloku byla přítomnost malé ukrajinské gymnastky Sashy, která při ruském raketovém útoku přišla o nohu, s protézou se ale dokázala vrátit k závodění a vyhrávat medaile.
Klimatické „pekelné léto“ a nová hasičská flotila
Uplynulé léto ukázalo drsnou realitu klimatické změny v plné nahotě, Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Vlny veder si podle Von der Leyen vyžádaly přes 35 tisíc obětí, vyhořelo 660 tisíc hektarů půdy a klíčové řeky jako Rýn či Dunaj ztrácejí vodu.
Unie na tuto situaci reaguje vytvořením vlastní stálé letecké flotily pro hašení požárů. Významná pocta v této souvislosti patřila dánskému pilotovi Runemu Kyndalovi, který hrdinsky zahynul při hašení lesních požárů v Řecku.
Protože soukromá pojištění dnes kryjí jen čtvrtinu škod způsobených živelními pohromami, chystá EU Klimatickou alianci pojišťoven, která má ulevit přetíženým státním rozpočtům.
Zvláštní pozornost bude věnována také ochraně vody - nová iniciativa se zaměří na masivní obnovu vodovodní sítě, protože Evropa kvůli děravým trubkám přichází téměř o čtvrtinu pitné vody.
Konec závislosti na Číně a zrychlení ekonomiky
Evropská ekonomika čelí vysokým cenám energií i nekalé konkurenci ze zahraničí. Obchodní deficit s Čínou dosáhl astronomické jedné miliardy eur denně a druhá vlna takzvaného „čínského šoku“ již přímo ohrožuje evropský průmysl.
Unie je navíc z 80 až 90 procent závislá na Číně u kritických surovin, jako je lithium nebo vzácné zeminy. Odpovědí má být vznik European Corporation on Critical Raw Materials, která bude centrálně nakupovat a vytvářet zásoby klíčových surovin pro čipy, baterie, elektromobily a obranu.
V oblasti energetiky je cílem do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů a jádra. Tento krok by měl Unii ušetřit 260 miliard eur ročně, které dosud odcházejí za dovoz fosilních paliv.
Aby Evropa udržela krok s konkurenty, plánuje zásadně zrychlit schvalovací procesy pro investice a odbourat administrativní zátěž.
Ochrana hranic, migrace a podpora v severní Africe
Po letních událostech v Ceutě a na Středozemním moři poslala šéfka Komise jasný vzkaz, že hranice Španělska jsou hranicemi celé Evropy. O tom, kdo do Unie přicestuje, musí rozhodovat výhradně Evropané, a nikoli převaděčské gangy nebo cizí režimy.
Zavedení nového krizového rámce European Emergency Response Framework umožní dočasné rozvolnění standardních procedur na hranicích v situacích, kdy jsou migrační vlny organizovány a zneužívány nepřátelskými státy jako hybridní zbraň.
Zároveň dojde k posílení agentury Frontex, zrychlení navracení neúspěšných žadatelů o azyl a zavedení lepších raných varovných systémů. Součástí strategie je i řešení samotných příčin migrace skrze iniciativu Mediterranean Youth Skills and Jobs, která má vytvořit pracovní příležitosti a vzdělávací perspektivu pro mladé lidi přímo v severní Africe.
Obrana demokracie, Maďarsko a historické spojení s Kanadou
Boj za hodnoty probíhá podle šéfky Komise i uvnitř Unie, kde demokracii ohrožují jak zahraniční dezinformační kampaně, tak vnitřní rozpolcenost. EU proto podmiňuje čerpání unijních fondů přísným dodržováním právního státu a boje proti korupci, což bude klíčovou podmínkou i pro příští dlouhodobý rozpočet.
Von der Leyen v této souvislosti vyzdvihla občany Maďarska, kteří podle ní vzali svou budoucnost do vlastních rukou, nastoupili cestu k nápravě právního státu a odblokovali tím miliardové investice. Naopak velmi ostře odsoudila nedávný pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće v Bělehradě a jeho glorifikaci s tím, že jakékoliv rozšiřování EU stojí na nekompromisním respektu k historii a spravedlnosti.
Závěr projevu patřil přelomovému geopolitickému posunu v podobě nového spojenectví s Kanadou. Ta by se pod vedením premiéra Marka Carneyho mohla stát vůbec prvním „přidruženým členem“ EU v rámci nové Aliance pro budoucnost.
Tento historický krok má transformovat dosavadní obchodní dohodu CETA do hlubokého partnerství zaměřeného na společnou obranu, Arktidu, energetickou bezpečnost, vývoj technologií a umělou inteligenci.
