Umělá inteligence čím dál více ovlivňuje naše životy. A teenageři se k ní obrací čím dál více.
Tři pětiny dospívajících v Česku běžně používají umělou inteligenci. Nejen na domácí úkoly, ale i jako společníka, kterému se svěřují se svými problémy. Drtivá většina z nich navíc informacím od AI bezmezně věří. Podle odborníků za to může fakt, že chatbot je na rozdíl od dospělých nehodnotí, nekřičí na ně a nezakáže jim internet.
Zatímco starší generace stále řeší, jestli nám umělá inteligence nevezme práci, dnešní teenageři ji už dávno přijali jako pevnou součást svých životů. Podle výzkumu agentury NMS Market Research pro Nadaci O2 pracuje s umělou inteligencí běžně 60 procent dětí ve věku od 12 do 15 let.
Na první pohled to může znít jako skvělá zpráva pro české vzdělávání a internetovou gramotnost, problém ale nastává v rovině osobního života. Zhruba pětina dětí totiž chodí za AI pro zdravotní rady a povídá si s ní o svých pocitech. A důvod je prostý. „AI je pro děti atraktivní tím, že je vždy dostupná, rychle odpovídá, nehodnotí a snaží se vyhovět,“ vysvětluje ředitelka Nadace O2 Dominika Herdová. Chatbot tě zkrátka neodsoudí, nezvýší hlas a hlavně ti za trest nezabaví telefon.
Důvěra naslepo a strach z dospělých
To se ukazuje jako klíčové zejména u krizových situací. Celých 26 procent dětí se podle psychologa Lukase Blinky na umělou inteligenci obrací ve chvíli, kdy čelí online rizikům, například kyberšikaně. Děti se bojí toho, že když se svěří dospělým, přijde jako řešení plošný zákaz internetu.
Děsivě pak vyznívá další statistika, na kterou upozorňuje portál Bezpečně v síti. Celých 76 procent mladých uživatelů informacím od AI slepě důvěřuje a nemá žádnou potřebu si je dál kriticky ověřovat.
Skutečný versus AI rodič
A jak dobře nás systémy umělé inteligence vlastně znají? Na to se zaměřil projekt operátora O2 v rámci kampaně Tvoje máma vs. AI máma, který proti sobě postavil skutečnou matku a její digitální protějšek vytrénovaný čistě na datech z chlapcovy online stopy. Výsledek ukázal děsivou realitu dnešní doby. AI toho často ví o tom, kam dítě chodí, s kým se baví nebo s kým zrovna randí, mnohem více než jeho vlastní rodiče.
Řešením ale není sebrat dětem smartphony a hodit je do řeky. Odborníci se shodují, že kontrola a zákazy u dospívajících už nefungují. Místo neustálého hlídání času u obrazovky doporučují rodičům takzvané spolupoužívání. Zajímat se o to, jaký mem zrovna letí, a upřímně se doptávat, co dítě v online světě baví. Otevřená komunikace bez odsuzování je totiž nakonec to jediné, co může dětem pomoci bezpečně proplout digitálním světem.
