Queer Češi se necítí bezpečně, skrývají svou identitu a setkávají se s předsudečným násilím, podobně jako mladý gay pár, který o víkendu žádal o pomoc s dopadením útočníků z Majálesu. Zákon přitom napadení queer lidí nevnímá jako útok z nenávisti.
V posledních dnech se po sociálních sítích začala šířit prosba o pomoc s dopadením pachatelů, kteří na pražském Majálesu napadli mladý pár jen proto, že je queer. „Včera byl můj brácha s přítelem na Majálesu s kamarády. Když odcházeli a čekali na taxíka, přišli 3 neznámí kluci a napadli je, zmlátili je bez důvodu. Naštěstí byli poblíž policajti a oni utekli,“ napsala na Instagram influencerka a modelka Nikola Bechyňová s prosbou o sdílení a pomoc s dopadením pachatelů.
„Brácha má vyražený zub a sešité obočí. Nevím, co dál by se mohlo stát, kdyby nikdo nezasáhl! Protože oni prostě přišli někomu rozbít hubu jen tak,“ pokračovala s tím, že oba partneři budou podávat trestní oznámení.
Za to, co je správně
Redakce REFRESHERu se s napadeným párem pokusila spojit, bohužel zatím neúspěšně. „My dva jsme bojovníci, sice jsme dostali, ale budeme na to ve vtipu vzpomínat. Každopádně mi to otevřelo oči, náš boj není u konce. Chceme být ‚normální‘, chceme být jako normální páry a dnešním dnem se ukázalo, že to stále není samozřejmost. Pojďme bojovat za to, co je správně! Dva kluci se můžou držet za ruku a milovat se! A pokud za to mám dostat znova, tak klidně,“ uvedl po incidentu Jan, jeden z napadených mužů, na sociálních sítích.
Podobných případů jsou přitom stovky, veřejně ani policii se s nimi však queer lidé téměř nesvěřují, a veřejnost tak žije v domnění, že tu násilí ani diskriminace nejsou. Naposledy si můžeme vzpomenout například na útok na Jakuba Starého, který si v roce 2021 získal velkou mediální pozornost. Kromě bratislavské tragédie z loňského října ale další případy pozornost nedostaly. Studie, která v roce 2022 oslovila tři a půl tisíce LGBTQ osob, nicméně dokazuje, jaká je realita.
Queer osoby v Česku se stále necítí bezpečně
Tuto nedávnou studii o životě LGBTQ+ osob v Česku uspořádal Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci se spolkem Queer Geography. Podle výzkumné zprávy Být LGBTQ+ v Česku 2022 se s projevy averze a nenávisti setkala více než polovina dotázaných (52 %), což je více než v roce 2018.
Mnoho queer lidí se tak kvůli obavám z obtěžování, napadení či vyhrožování rozhodne svou sexuální orientaci či identitu skrývat. Nejčastěji se tak děje ve veřejném prostoru – 44 % respondentů skrývá projevy své sexuální orientace (např. držení za ruku) v hromadné dopravě a 42 % potom na veřejných místech, jako jsou ulice, parky či náměstí.
Přímou osobní zkušenost s diskriminací má za posledních 5 let 43 % respondentů. Naprostá většina obětí se však rozhodne incident nenahlásit a pouhých 12 % jej reportuje policii či jiným organizacím. Důvodů pro ponechání si své zkušenosti pro sebe je více.
Obavy z přístupu policie jsou jedním z hlavních důvodů, proč queer lidé trestné činy nechodí nahlašovat. 46 % respondentů a respondentek hodnotilo přístup policie jako nevyhovující. Nejedná se přitom pouze o předsudečné násilí, které queer lidé nenahlašují, v minulém roce přinesl Refresher výpovědi sexuálních obětí z řad gay mužů, kteří měli s nahlašováním úplně stejný problém.
Zkušenost s fyzickým či sexuálním napadením a výhrůžkami násilím mělo za posledních 5 let 18 % všech dotazovaných, disproporčně nejvíce byly těmito činy ohroženy trans ženy (60 %).
Redefinice předsudečného násilí
Současný systém queer lidi před násilím nechrání, jelikož je neuznává jako skupinu zvláště ohroženou předsudečným násilím. Předsudečné násilí je takové násilí z nenávisti, které míří na nezměnitelnou a neskrytou charakteristiku oběti. Před předsudečným násilím je v Česku chráněno pouze pět skupin osob, a tak zákon uznává pouze pět charakteristik. Jsou to lidé napadení z důvodu své skutečné nebo domnělé rasy, národnosti, etnicity, víry nebo z důvodu svého politického přesvědčení.
Charakteristik, kvůli kterým jsou lidé předsudečně napadáni, je však mnohem více. Jde právě hlavně o sexuální orientaci, ale také třeba zdravotní stav, věk či sociální status. Takové oběti už ale zákon nijak nechrání a sazby za jejich napadení z nenávisti jsou tak výrazně nižší.
Pokud tedy dnes dojde k útoku na základě předsudečné nenávisti například vůči Židům či Romům, tedy víře či etnicitě, stíhá policie tento skutek jako trestný čin z nenávisti s odpovídajícími sazbami. Pokud dojde k napadení z nenávisti vůči LGBTQ+ lidem, stejná pravidla neplatí a napadení se netrestá tak přísně.
Lidé na změnu apelují už téměř půl roku od chvíle, kdy se v bratislavském klubu odehrála dvojnásobná vražda, která vyděsila a traumatizovala LGBTQ+ lidi na Slovensku i v sousedních státech. Vznikla výzva Společně proti nenávisti, za kterou stojí 24 osobností či organizací a společně se snaží prosadit tři body, jež by zlepšily život LGBTQ+ lidem v ČR. Výzvu do dnešního dne podepsalo přes 23 tisíc lidí.
Česko je na cestě k rovnoprávnosti pomalé
1) Změnu trestního zákoníku tak, aby zajistil, že LGBTQ lidé jako jedna ze skupin ohrožených předsudečnou trestnou činností získají zcela totožnou ochranu jako ostatní skupiny, které již trestní zákoník chrání.
2) Schválení zákona o manželství pro všechny, který je předložen ve sněmovně.
3) Okamžité přijetí legislativy, která zastaví povinnost znemožnění reprodukční funkce (kastrace) trans lidí pro účely úřední změny pohlaví.
Půl roku od tragédie však vláda učinila jen velmi málo kroků k tomu, aby se LGBTQ+ lidé mohli cítit bezpečněji či zrovnoprávněni. Body výzvy, která se snaží situaci narovnat, dnes stále nejsou realitou. Je však potřeba zmínit, že trans lidé jsou na cestě k malému vítezství, neboť povinná kastrace, která dnes podmiňuje úřední změnu pohlaví, by měla ze zákona zmizet.
