Demonstrací se mladí lidé rozhodli reagovat také na konsolidační balíček, jenž byl minulý týden představen s různými opatřeními, která by měla stabilizovat veřejné finance. „Vláda zamýšlí škrty také u nejzranitelnějších skupin, jako jsou studenti, kteří mají být budoucností tohoto státu,“ říká Středová.
Jedním z vládních návrhů, jak „uzdravit“ veřejné finance, je zrušení daňové úlevy pro pracující studenty, kteří díky ní dosud mohou ušetřit až 4 020 korun za rok studia. Konec dodatečné daňové slevy by se měl týkat těch, kteří mají měsíční výdělek vyšší než 17 100 korun.
Tohle opatření však státnímu rozpočtu ušetří jen 340 milionů korun, což se může jevit jako zanedbatelná částka. Alespoň ve srovnání s hojně diskutovaným tichým vínem, jehož spotřební daň zůstává na nule. Pokud by se ale tato daň zavedla, stát by tím ročně mohl získat 4 miliardy korun.
Na tuto nerovnost upozornil mimo jiné také sociolog Daniel Prokop. „Určitě je škoda výpadek spotřební daně na tichá vína. Nejde jen o 4 miliardy výběru, ale zdravotní prevenci. A to, že kvůli udržování této nerovnosti nejdou moc zvyšovat spotřební daně dalším alkoholům,“ napsal na Twitteru.
Reference na kontroverzní opatření nechyběla ani na demonstraci, když účastnice a účastníci drželi nápis „Radši školu než víno“ nebo „Vínem nás neopijete“.
DPH na EPH
Podle účastníků a účastnic demonstrace by se měla úsporná opatření týkat nikoliv nejzranitelnějších skupin, nýbrž těch, kteří si to „mohou dovolit“. Jako příklad uvádí Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského, který v loňském roce zvýšil svůj provozní zisk na 4,3 miliardy eur. Jedná se v přepočtu o zhruba 101 miliard korun.
„Máme fosilní korporace, jednu z nejvyšších měr oligarchizace. Určitě se dají dělat škrty u skupin, které to tolik nezasáhne. Finanční břemeno by měli nést ti, kteří ho zvládnou, a ne ti, kteří prakticky neunesou ani to dnešní,“ upozorňuje organizátorka akce Středová.
„Konsolidační balíček je z našeho pohledu asociální. Není možné, aby si vláda kompenzovala díry v rozpočtu na studentech a mladých lidech. Týká se to nejen daňových úlev pro studenty, ale toho, že kvůli daňovým sazbám se musí navýšit nájemné,“ vysvětluje Refresheru 31letá Alžběta z Mladých sociálních demokratů, která se čtvrteční akce též zúčastnila. „Já bych primárně čekala od vlády, aby návrhy konzultovala s odborníky, mimo jiné se sociálními partnery, a aby přizvala na veřejnou prezentaci a konzultaci úzké spolky, například z řad studentů nebo seniorů,“ dodává.
Zabránění zneužití slev?
Ministr financí Zbyněk Stanjura návrh o zrušení daňových úlev pro studentstvo hájí tím, že míří zejména na lidi, kteří mají status studenta jen formálně – na univerzity se zapíší jen proto, aby zde mohli pobírat výhody, ale ve skutečnosti aktivně nestudují.
S ukončením této daňové výjimky souhlasí také Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy. „Finanční situace některých studentů je sice jistě nepříliš dobrá, ale tato výjimka prospívá všem bez rozdílu. Za lepší namísto toho pokládám systém cílené, adresné – a tedy pro stát mnohem levnější – formy pomoci studentům skutečně sociálně slabým,“ říká Skořepa pro Refresher.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) ostatně již loni doporučila vládě zavést systém vratných grantů na živobytí, aby vysokoškoláci a vysokoškolačky nemuseli pracovat nebo být závislí na rodičích. Jak by návrh fungoval, v rozhovoru pro Refresher popsal člen skupiny NERV Daniel Münich.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a členka NERV pak vidí opatření spíše jako snahu zjednodušit daňový systém a omezit daňové výjimky na ty nejpodstatnější než jako finanční úsporu.
