Dalším palčivým tématem, jež se může týkat i lidí, kteří se na pracovním trhu teprve rozhlíží, je zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ. Během následujících tří let by měl odpovídat minimální mzdě.
Opatření má však své meze a jednu část skupiny značně znevýhodňuje. Řeč je o nízkopříjmových OSVČ. Jde zejména o ty, kteří vydělávají na živnost buď jen nárazově, nebo ve firmách v rámci švarc systému. „Za vhodnější bych proto pokládal zvyšování standardního vyměřovacího základu OSVČ, mimo jiné snížením některých příliš štědrých výdajových paušálů,“ navrhuje ekonom Skořepa řešení.
Ekonom dodává, že režim pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ dosud vycházel do značné míry z předpokladu, že jde o lidi s vyšší finanční gramotností, kteří se dovedou na své stáří připravit i bez nucené účasti na státním průběžném penzijním systému. „Návrh zřetelně zvýšit jejich minimální vyměřovací základ – byť stále ještě zdaleka ne na úroveň uplatňovanou u zaměstnanců – vychází zřejmě z podezření vlády, že onen předpoklad zas tak moc neplatí,“ přibližuje Skořepa. „O žádné důkladné vládní analýze úspor OSVČ ale nevím, a proto je obtížné posuzovat, do jaké míry je posun směrem k větší účasti těchto lidí na penzijním systému namístě,“ doplňuje.
Horská k tomuto tématu uvádí, že osobám pracujícím na živnost může s nástupem do penze prudce klesnout životní úroveň. Nakonec tito lidé skončí závislí na sociálních dávkách od státu, pokud si sami dobrovolně nespoří na staří. „Ačkoliv zvýšení minimálních odvodů neřeší jeden z palčivých problémů českého daňového systému, a tím je značný rozdíl v zatížení vysokopříjmových osob zaměstnanců a OSVČ s nízkými výdaji, má toto opatření především smysl pro OSVČ samotné, protože jim zaručí o něco vyšší a doufejme i důstojnější penzi,“ vysvětluje pro Refresher.
Chybí dopadové studie a osekání dotací
Odborníci se shodují na tom, že vládní konsolidační balíček sám o sobě je sice odvážným krokem, ale má přispět k rychlému zbrzdění prohlubujících se schodků. „Když se nepodaří prosadit ozdravný balíček, budeme čelit daleko silnějšímu tlaku na přerozdělování, škrtání v nepovinných (nemandatorních) výdajích, omezování prostředků na školství, vědu, zdravotnictví atd.,“ zdůrazňuje Horská.
Analytička nicméně připouští, že ve vládních návrzích jsou i nějaké „mouchy“. Chybí jí například dopadové studie ozdravného balíčku na jednotlivé sociální skupiny obyvatel. Skořepa uvádí, že by vláda měla zasáhnout i proti nespravedlivě přerozděleným dotacím směřujícím firmám. „Nedávná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu ukázala, jak špatně funguje systém dotací firmám. Proto je snaha vlády osekat právě tyto dotace jistě správná,“ říká.
Kabinet počítá se seškrtáním dotací a zvýšením některých daní. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitosti, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno. Zrušeno bude 22 daňových výjimek včetně slevy na studenta či takzvaného „školkovného“. Zdraží roční dálniční známka, znovu se zavede nemocenské pojistné pro zaměstnance či se zvýší odvody živnostníkům. Celý seznam změn nalezneš v našem přehledném článku.
