S fyzickým násilím se loni setkalo 12 procent českých mužů – nejvíc v Evropě. Předsudečnému násilí v minulosti čelilo až 58 procent lidí s postižením.
Česká společnost patří k těm, které se nejvíce potýkají s fyzickým násilím. V roce 2022 bylo fyzicky napadeno 12 procent mužů, což je největší podíl v devětadvaceti sledovaných zemích Evropy. Další studie poukazují i na to, že posiluje takzvané předsudečné násilí vůči skupinám s menšinovou sexuální orientací či hendikepovaným. Oběti mají často strach situaci nahlásit. Zjištění vyplynula z výzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva.
Jak je na tom Česko v porovnání s Evropou?
„Oběťmi násilí bývají podle průzkumu častěji muži a data za Česko to jen potvrzují. V tuzemsku bylo totiž během posledního roku napadeno 12 % mužů. Jedná se přitom o nejvyšší podíl v Evropě vůbec,“upozornil Milan Mařík, analytik Evropy v datech. Žen bylo v tomto období napadeno 7 % a i v tomto ohledu Česko evropské hodnoty převyšuje, a to o dva procentní body.
Ve zkušenostech mužů i žen s fyzickým násilím je Česko v porovnání s dalšími evropskými zeměmi na alarmujícím 2. místě. Více zkušeností mají už jen obyvatelé a obyvatelky Estonska. Naopak méně se s násilím podle vlastních výpovědí setkávají obyvatelé jižní Evropy a Balkánu.
Fyzické násilí v evropských zemích za posledních pět let, muži i ženy:
| Pořadí a země | Počet mužů a žen, kteří se stali oběťmi fyzického násilí |
| 1. Estonsko | 18 % |
| 2. Česko, Finsko | 16 % |
| 3. Belgie, Francie, Slovensko | 14 % |
| 4. Dánsko, Nizozemsko, Rakousko | 13 % |
| 5. Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo | 12 % |
| 6. Irsko, Švédsko, Velká Británie | 11 % |
| 7. Slovinsko | 10 % |
| 8. Rumunsko, Španělsko | 7 % |
| 9. Chorvatsko, Polsko, Severní Makedonie | 6 % |
| 10. Bulharsko, Maďarsko, Řecko | 5 % |
| 11. Kypr, Portugalsko | 4 % |
| 12. Itálie, Malta | 3 % |
Oběti útoky nehlásí
„Počet případů násilné kriminality, to je loupež, ublížení na zdraví, vydírání, omezování osobní svobody a tak podobně, byl v roce 2022 roven 13 180, v roce 2021 činil 11 958, v roce 2020 pak 12 247 a v roce 2019 13 606. Jinými slovy, v kontextu posledních 5 let neevidujeme nárůst a i přes zvýšený nápad trestné činnosti (obecná kriminalita celkem, pozn. red.) v roce 2022 je násilná trestná činnost poměrně konstantní. Tyto statistiky jsou ale postavené na absolutním vyjádření počtu případů, kdy došlo k zahájení úkonů trestního řízení – jinými slovy nesledujeme přestupkové jednání, ale pouze trestné činy,“ uvedl Ondřej Moravčík, vedoucí oddělení tisku Policie ČR.
Většina obětí nicméně incident nikomu nenahlásí. V Česku se napadení během posledních pěti let obrátili na policii jen ve 12 procentech případů a ve 4 procentech vyhledali pomoc u jiné instituce. Napadení tak může být ve skutečnosti mnohem více.
Za většinou napadení stojí někdo, koho oběť zná. V případě Česka 27 procent obětí uvedlo, že na ně zaútočil někdo cizí. Shodně 27 procent napadených odpovědělo, že je napadl známý či kamarád, a ve 14 procentech případů se jednalo o člena rodiny. Fyzickými útočníky většinou bývají muži, a to konkrétně v 73 procentech případů v Česku. Ženy pak útočily v 10 % incidentů.
Přibývá i předsudečného násilí, novela je v nedohlednu
Agresoři často útočí na základě stereotypů nebo předsudků týkajících se barvy pleti, národnosti, etnického původu, zdravotního postižení nebo sexuální orientace. Na růst předsudečného násilí upozornilo několik výzkumů. Například Národní ústav duševního zdraví zveřejnil výzkum Být LGBTQ+ v Česku 2022. Podle něj 52 procent Čechů považuje projevy agrese vůči komunitě LGBTQ+ za rozšířené. V roce 2018 byl přitom tento podíl o 12 procentních bodů nižší.
Často zůstává úplně skryto předsudečné násilí na lidech se zdravotním postižením. Podle výzkumu organizace In IUSTITIA se s ním ale někdy během svého života setkalo 58 procent lidí s postižením. Fyzicky napadeno bylo aspoň jednou během svého života 20 procent z nich.
Situaci by určitě pomohla novela trestního zákoníku, která je však zatím pouze ve fázi příprav. „Poslední informace máme takové, že novela trestního zákoníku je stále v nedohlednu,“ vysvětluje Václav Walach z In IUSTITIA. Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že trestní zákoník explicitně nerozeznává některé charakteristiky, pro které se lidé stávají obětí předsudečné trestné činnosti, jako kvalifikovanou skutkovou podstatu. Typicky jde o sexuální orientaci, genderovou identitu, zdravotní stav, zdravotní postižení, ale i třeba věk.
