Až patnáct procent Čechů nemá pod kontrolou užívání léků proti úzkosti a hrozí jim závislost. Nejčastěji je získají od lékařů či lékařek, aniž by si prošli řádným vyšetřením nebo je zdravotníci a zdravotnice varovali před riziky jejich užívání.
Problematickou spotřebu psychoaktivních léků, tedy užívání léků po dobu déle než šesti týdnů nebo nadužívání léků, má podle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR asi 13–15 % populace, tedy asi 1,3–1,5 milionu lidí. Nejčastěji jde právě o benzodiazepiny, tedy léky na zklidnění, které u nás užívá nejvíce pacientů. Zneužívané psychoaktivní léky jsou získávány především z oficiálního zdravotního systému, ale také prostřednictvím rodiny či internetu.
„Někteří naši pacienti berou extrémní množství těchto léků. Jejich organismus si postupně zvykl na větší a větší dávky, které pak už pro ně nemají původní tlumicí efekt, ale umožňují jim, aby nějak fungovali,“ řekl pro Deník N primář adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.
Předepsat je může i praktik, třeba po telefonu
Mezi závislými na těchto lécích výrazně převládají ženy. Léky, které jim předepsal lékař, logicky považují za méně nebezpečné než nelegální drogy.
Léky proti úzkosti navíc mohou předepsat nejen psychiatři, ale také praktičtí lékaři. Někteří z nich přitom recept na tyto prášky vydají, aniž by pacienta viděli, natož ho vyšetřili.
Mnoho lidí se tak snaží pomoct si touto cestou, protože to je jednoduší a rychlejší, než kdyby museli dlouho čekat na termín u psychiatra. Těch je v Česku nedostatek, na termín vyšetření se čeká třeba i půl roku.
Svou zkušenost Deníku N popsala Ivana, která se po těžkém období obrátila na svou praktičku, která jí na základě telefonického rozhovoru předepsala antidepresiva a také „něco na spaní“. Až po vyzvednutí prášků ale zjistila, že druhé balení je Neurol. Lékařka ji však nepoučila, v čem může být tento lék zrádný a na co si dát pozor. Až z příbalového letáku se dozvěděla, že s těmito prášky nemůže řídit, pít alkohol nebo je kombinovat s jinými léky. A hlavně že jde o lék, na kterém snadno vzniká závislost, neměl by se brát déle než pět až šest týdnů a u kterého by se rozhodně neměly zvyšovat dávky, pokud přestanou ty stávající zabírat.
Závislost vypěstovaná lékaři
Drtivá většina lidí, kteří spadnou do problémového užívání léků, tedy i závislosti, dostává léky oficiální cestou. „Velmi často je bohužel tato závislost vypěstována lékaři, ať už praktickými, nebo psychiatry. Někdy jde o několik lékařů zároveň, protože závislý člověk má snahu obcházet více zdravotních zařízení, včetně nemocnic,“ popisuje pro Deník N psychiatr Ladislav Polách.
Člověku, který je dlouhodobě ve stresu, pociťuje úzkosti, nemůže spát a fungovat, benzodiazepiny rychle a účinně pomohou. Umí odstranit pocity strachu a úzkosti, člověk se celkově uklidní, uvolní a lépe spí.
Když se ale přísun anxiolytik (benzodiazepinů) zastaví, člověk může být mnohem nervóznější než před začátkem užívání těchto látek, výrazně se zhoršuje i paměť a fyzická i psychická kondice.
Neurol by neměl nahrazovat terapii
Lékaři přiznávají, že léky dostávají i ti, kterým by jinak mohla pomoci odborná terapie.
„Kdyby bylo několikanásobně více psychoterapeutů, potřeba medikace by zcela jistě klesla. Velmi oceňujeme program zdravotních pojišťoven, které proplácejí několik sezení u psychologů i terapeutů, se kterými nemají uzavřenou smlouvu. Je to ale bohužel pouze záplata, která neřeší systémový problém,“ říká Polách.
