Představitelé a představitelky vysokých škol, akademické obce, zástupci a zástupkyně učitelstva a zaměstnanců ve školství v úterý vyzvali vládu Petra Fialy, aby nerezignovala na své programové prohlášení.
Shromáždění, jehož cílem bylo vyjádřit nespokojenost se stavem financování českého školství a vědy, spoluorganizovaly mnohé významné instituce, například Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Akademie věd ČR, školní odbory a další. Vládě měla akce připomenout, že by také v době ekonomické krize měla podpořit investice do vzdělání, vědy, výzkumu a inovací. Tato strategická investice se společnosti v budoucnu podle organizátorstva mnohonásobně vrátí, informuje TASR.
„Chceme důrazně upozornit vládu, aby dodržela vlastní sliby o prioritě vzdělávání,“ shodli se organizátoři*organizátorky. Zdůraznili, že vláda si kvalitní a konkurenceschopné vzdělávání stanovila jako svou prioritu, ale její reálné kroky jsou zcela odlišné. „Problémy se závažným deficitem veřejných financí chce řešit razantními škrty, a to i na úkor vzdělávání a výzkumu,“ uvádí se ve společném prohlášení.
Podle údajů, které prezentoval předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil, se reálná hodnota výdajů pro vysoké školství v ČR snížila od roku 2009 o 17 procent. Celková výše HDP Česka od roku 2009 vzrostla o 72 procent, poměr rozpočtu vysokých škol ve vztahu k HDP však klesl o 0,09 procenta.
Rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková uvedla, že českým univerzitám hrozí ztráta konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni a brzy už nebudou schopny konkurovat ani univerzitám v Polsku či Maďarsku.
Na shromáždění přišel také ministr školství Mikuláš Bek a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Oba byli k protestujícím značně kritičtí. „Navýšení pro školství znamená, že někde škrtneme,“ řekl Bek. Připomněl například vládní kompenzaci cen energií či důležitost investic do armády.
Velká většina českých univerzit se podle něj z hlediska průměrných platů pohybuje v rozmezí, které není alarmující. Dodal, že rozumí nespokojenosti organizátorů*organizátorek, ale na druhé straně si mají být vědomi, kde je zodpovědnost státu a kde vysokých škol, které mají v ČR vysokou autonomii. V systému podle něj existují velké rozdíly nejen mezi vysokými školami, ale také uvnitř nich mezi fakultami.
Ministerstvo financí počítá v návrhu na příští rok pro školy s částkou 253,4 miliardy korun, což je v porovnání s loňskem pokles o 11,6 miliardy korun. S poklesem počítá i u financí určených na vědu, výzkum a inovace.
