Od střelby na filozofické fakultě uplynul měsíc. Škola zůstává zavřená. Profesionálové, kteří na místě zasahovali, se ale hned museli vrátit do běžného života. Jak se cítí dnes a jak na den vzpomínají?
Radomír Bohuslávek
koordinoval zásah
Shodou okolností s kolegy zrovna projížděl centrem Prahy. K filozofické fakultě se tak Radomír Bohuslávek dostal asi za tři minuty. „Přijeli jsme jako druhá uniformovaná hlídka a rovnou jsme přistoupili k zákroku,“ popisuje člen týmu velitele Pohotovostní motorizované jednotky – ta má za úkol vše řídit při mimořádných událostech.
Policisté z jednotky se rozdělili. Jeden z nich začal řídit akci venku. Bohuslávek s druhým kolegou pak šli do akce přímo do budovy. Už při vstupu dostali od jednoho z kriminalistů informaci, že útočník se nachází ve čtvrtém patře. Měl strach? „Bylo tam tolik emocí, že strach přehlušily. Strach ani nepřišel, spíš bezmoc. Když jsme otevřeli dveře a viděli jsme tak velké počty zraněných,“ vzpomíná.
Museli jsme postupovat tak, že útočník by mohl mít v budově spolupachatele. Tuhle věc nemůžete nikdy podcenit. A lidi při evakuaci pak nahnat pachateli pod ránu.
Bohuslávek začal řídit akci v horních patrech budovy. Před policií v tu chvíli ležely dva hlavní úkoly: budovu co nejdřív vyčistit, tedy učinit ji bezpečnou. K tomu samozřejmě patří úloha eliminovat útočníka, kterou policista s hodností podporučíka koordinoval.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Útočníka se podařilo eliminovat asi během dvaceti minut. Jaké bylo zásah koordinovat.
- Jak událost prožíval policista, který měl na starost ošetřování třídy plné raněných.
- Zásah z perspektivy záchranáře, který řídil odvoz obětí do nemocnic.
- Jestli měli strach a vrací se jim vzpomínky. Dozvíš se, jak se profesionálové cítí dnes.
- Jak se záchrana lišila od jiných tragédií, kde došlo ke zranění desítek lidí.
