České studentstvo vysokých škol má problém s veřejným projevem. Strach s vystupováním na veřejnosti přitom často vede až k úzkostným stavům.
Úzkost z mluvení na veřejnosti přitom častěji pociťují ženy a nebinární osoby. Paradoxně se také častěji jedná o absolventstvo gymnázií než o lidi přicházející na vysokou ze středních odborných škol. Vyplývá to z výzkumu institutu SYRI, podle kterého se tento problém častěji týká bakalářských programů než například doktorandských.
„Výsledky jsou rozdílné u pohlaví, typu střední školy a úrovně studia. Naopak věk, národnost a obor studia roli nehrají. Ženy mají oproti mužům až 1,5krát vyšší skóre úzkosti z mluvení než muži. U nebinárních osob je to dokonce dvojnásobek oproti mužům,“ říká autor studie Tomáš Lintner.
Rozdíly mezi muži, ženami a nebinárními osobami přitom mohou souviset se všudypřítomnými společenskými stereotypy a očekáváními. „Ženy se často potýkají se stereotypy, které zpochybňují jejich kompetenci, zejména ve veřejné a profesní sféře. Toto společenské pozadí může zesílit tlak a úzkost spojenou s veřejným vystupováním,“ vysvětluje Lintner.
Naproti tomu situaci nebinárních studentů umocňují další vrstvy zranitelnosti. Jejich genderová identita totiž ve společnosti zůstává často nepochopena, což je vystavuje dalším rizikům.
Úzkost z vystupování na veřejnosti obvykle spočívá v obavách z odsouzení nebo negativního hodnocení ze strany ostatních, což vede k pocitům nepohodlí, obavám nebo vyhýbavému chování. Mezi její projevy patří třes, pocení, zvýšená srdeční frekvence, depresivní myšlenky, příznaky paniky či vyhýbání se stresovým situacím. Úzkost má ve svém důsledku dopad na učení, ale i pozdější kariérní úspěch vysokoškolských studentů a studentek.
