Počet válečných uprchlíků, kteří v Česku žádají o dočasnou ochranu, výrazně roste. Týdně jich dorazí až tři tisíce.
Jen v září přibylo přes 11,5 tisíce nových žadatelů a žadatelek, což je zatím nejvíc od podzimu 2022. To potvrzuje i fakt, že týdenní průměr vydaných ochran se zvýšil z 1,5 na více než tři tisíce. Podle Ministerstva vnitra souvisí nárůst s rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit vycestování mladým mužům ve věku 18 až 22 let.
„Ukrajina otevřela hranice i pro mladé lidi, pro mladé chlapce ve věku, ve kterém nemohli odejít, protože měli brannou povinnost,“ uvedla Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.
Neziskové organizace vnímají krok jako snahu zajistit bezpečí mladé generaci a umožnit jí studium v zahraničí. Zároveň upozorňují na riziko vykořisťování a nedostatečnou podporu integrace.
Neziskové organizace upozorňují na vykořisťování
„Příklady se nám odehrávají před očima v podobě počtu osob, které pracují v prekérních pracovních podmínkách, jsou vykořisťované a na nekalých praktikách závislé. Nepromysleli jsme dostatečně soubor opatření, který se dotýká ukrajinských uprchlíků, a tak jsme nyní v situaci, že mladí lidé předčasně opouští vzdělávací systém, protože nemají dostatečnou podporu při přechodu na střední školy nebo se musí podílet na finančních příjmech rodiny,“ vysvětlila Krchová.
Zaměstnavatelé naopak vnímají příliv uprchlíků jako šanci zmírnit nedostatek pracovních sil. Podle Hospodářské komory chybí na českém trhu zhruba 250 tisíc pracovníků. „Pracovníků ve stavebnictví je nedostatek, nebo jsme minimálně na hraně. Ukrajinští pracovníci tedy klíčoví jsou. Tvoří zhruba deset procent pracovní síly ve stavebnictví. V dobrém slova smyslu představují ruce českého stavebnictví,“ řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Česko však aktuálně postrádá jasnou koordinaci migrační politiky. Pozice národního koordinátora pro migraci byla zrušena a vládní grémium, které ji nahradilo, se schází jen sporadicky. Neziskové organizace proto varují, že bez lepšího řízení hrozí růst počtu vykořisťovaných pracovníků i sociálních problémů.
