Partner či partnerka prezidenta státu by mohl*a dostávat peníze spojené s vykonáváním své funkce. Částka by první dámě umožnila hradit zahraniční cesty či reprezentativní oděvy bez závislosti na penězích, které jsou pro tyto účely vypláceny prezidentovi.
Českou společnost posledních pár dnů rozděluje nové téma. Podle návrhu nového zákona by partner či partnerka hlavy státu mohli na svou činnost spojenou s reprezentací země dostávat peníze.
Mělo by jít o 30 procent takzvaných náhrad, které jsou ve spojitosti s vykonáváním funkce vypláceny prezidentovi. Konkrétně by se tedy jednalo o částku ve výši 95 250 korun měsíčně. Dobu, kterou partner*ka stráví v úřadu, by měl stát také nově započítávat do nároku na důchod.
Koaliční poslanci v čele s Vítem Kaňkovským navrhují dobu, kterou první dáma stráví v úřadu, započítávat také do nároku na důchod. Jednalo by se o logický krok – první dáma vykonává v době mandátu svého manžela náročnou úlohu, za níž nejenže nedostává zaplaceno, ale zároveň si tím prodlužuje dobu, kdy může odejít do důchodu.
Od první dámy se očekává, že bude vždy perfektní
Na první dámu klade nejen veřejnost, ale i protokol vysoké nároky. Očekává se, že bude doprovázet svého manžela na většině významných událostí. Stejně tak se předpokládá, že bude partner*ka hlavy státu dostatečně reprezentativně oblečen*á a nalíčen*á. Většina veřejných vystoupení první dámy se neobejde bez komentářů ohledně její vizáže.
„Všichni očekávají, že když to bude první dáma, bude se věnovat především těm sociálním tématům, dobročinnosti, charitě, že bude dobře reprezentovat, bude za všech okolností dobře vypadat, ale vlastně k tomu nemá žádné ukotvení ani v Ústavě ani zákoně, a tím pádem ani žádný personál, žádné finance, žádné poradce,“ okomentoval povinnosti první dámy prezident Petr Pavel v rozhovoru Čestmíra Strakatého.
Musí být první dáma závislá na rozpočtu prezidenta?
Na rozdíl od prezidenta nemá první dáma nárok na tým, který by jí pomáhal s přípravou na oficiální cesty. A to ani v případě, že na událost cestuje sama. I při „samostatných“ příležitostech je tak závislá na rozpočtu hlavy státu. Takto Eva Pavlová reprezentovala Českou republiku například na summitu manželek prezidentů, který zorganizovala první dáma Ukrajiny Olena Zelenská.
„Když by paní Pavlová měla sama jet na nějakou cestu, tak lidé okolo – zaměstnanci Kanceláře – mají zaplaceno vše: hotel, letenky, co je potřeba. Ale ona by si to platila sama, respektive platil by to manžel z náhrad. Teď na to bude mít svůj rozpočet,“ vysvětlil opodstatnění novely bývalý hradní protokolář Miroslav Sklenář pro Blesk.
Současné náklady první dámy, třeba na zahraniční cesty, platí Hrad z náhrady výdajů pro prezidenta. Ta v současnosti činí 317 500 korun měsíčně. Hlava státu ji dostává navíc ke svému platu, aby pokryla výdaje spojené s výkonem funkce. I Kancelář prezidenta republiky by změnu v rozpočtu pro prezidentovu partnerku uvítala. Podle ní by mohlo toto komplexní řešení historicky poprvé usnadnit efektivní fungování první dámy tak, jak veřejnost očekává.
„Pokud vykonává nějakou činnost – a ono jí není málo – měla by za ni být ohodnocena. A ne spoléhat na to, že se s ní manžel podělí a s každou věcí za ním jít, aby na to přispěl,“ řekl už v loni v březnu Petr Pavel pro Českou televizi.
Pracuje zadarmo a navíc se jí roky v úřadě nezapočítávají do nároku na důchod
Vedoucí kanceláře prezidenta České republiky Milan Vašina upozornil na to, že role první dámy je fakticky nemožné spojit se zaměstnáním či jinou výdělečnou činností.
„Není ani z mezinárodních a protokolárních důvodů vhodné, aby byla manželka prezidenta republiky sama výdělečně činná. Ukončení výdělečné činnosti však má negativní dopad na její důchodové nároky, neboť by se jednalo o nepojištěnou dobu,“ uvádí Kaňkovský v odůvodnění. Ze stejného důvodu se domnívá, že není vhodné, aby si první dáma pojištění platila sama dobrovolně.
Podle Ondřeje Preusse se partner*ka českého prezidenta mnohdy musí vzdát i svých běžných aktivit, protože podléhá bezpečnostnímu režimu. Trochu se zdá, jako bychom si kladli právo na její*jeho život.
Opoziční ANO s novelou nesouhlasí
S návrhem ale nesouhlasí opoziční ANO. „Rozumím tomu, že na partnerku prezidenta jsou kladeny určité reprezentativní nároky, musí k tomu adekvátně vypadat. To je pro mě jako pro ženu srozumitelné. Na druhou stranu není vhodná doba. Je doba, kdy projednáváme asociální zákon, (...) kdy se zvyšovaly daně, kdy ekonomika není v kondici,“ uvedla pro Českou televizi předsedkyně ANO Alena Schillerová.
Naopak předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se návrhu nové novely zastává. „Z celkového pohledu je to z rozpočtu tak malý výdaj, že není potřeba na to tímhle pohledem nahlížet. Spíše je třeba na to nahlížet tak, že partneři prezidentů plní celou řadu povinností, se kterými je spojena celá řada nákladů.“
Ohlasy veřejnosti jsou různé
„Samozřejmě, že by měla mít prostředky na reprezentaci, vždyť to je její role!“ komentuje například jedna z instagramových uživatelek.
Jiní ale nesouhlasí: „Placená za to, že je něčí manželka? To jim nestačí peníze, co přinese Petr Pavel?“
Některé hlasy se přiklání k možnosti zaplatit první dámě určitou částku, 95 tisíc se jim ale zdá příliš. „Nevím, jestli 95 tisíc. Ale něco by dostávat měla,“ píše další uživatelka.
Odměňování prvních dam v zahraničí
Odměňování prvních dam není, bohužel, ve světě běžné. V sousedním Rakousku i Polsku je činnost partnerek či partnerů prezidentů dobrovolná a nepojí se s penězi. V Polsku se zákonodárci touto tematikou dlouhodobě zabývají, tamější první dáma se totiž nesmí v době svého úřadování profesionálně zabývat jiným zaměstnáním.
Výjimkou jsou například Spojené státy, kde má partner*ka prezidenta oficiální právní status. Stát jí hradí kancelář i zaměstnance. Oficiální roli má i první dáma ve Francii, ta ovšem nárok na honorář také nemá. Stejně jako česká první dáma nemá ani vlastní rozpočet či personál.
