Vrátíš se z práce, jíš večeři a najednou volá kámoška. Nechce se domluvit na kafe ani nic nepotřebuje. „Není na čase si udělat mimčo?“ zeptá se. A právě tohle by podle zpěvačky Olgy Lounové měly říct všechny matky svým kamarádkám bez dětí. Povinně.
„Holky, kdo už máte miminka, tak teď povinně všem kámoškám, který nemají ještě děti, dneska zavolejte a řekněte: ‚Hele, není na čas si udělat mimčo?“ řekla Lounová v podcastu Mámy sobě.
Bezdětná žena pravděpodobně nezapomněla, že děti existují
Ne. Tohle svým bezdětným kámoškám fakt nedělej. I když jde možná o dobře míněnou radu a tvé děti pro tebe jsou to nejvíc, neznamená to, že ostatní ženy to mají stejně. A navíc: žena v reprodukčním věku pravděpodobně nezapomněla, že děti existují. Není potřeba jí tuto možnost telefonicky připomínat.
Podobná otázka totiž může spoustu lidí triggerovat a ani o tom nemusíš vědět. Můžeš zavolat kamarádce, která se už několik let snaží otěhotnět, počítá ovulaci, absolvuje vyšetření a každý měsíc doufá, že tentokrát už to konečně vyjde.
Nebo té, která podstupuje další cyklus IVF a téma dětí řeší víc, než by sama chtěla.
Dovolat se můžeš i ženě, která se ještě před pár týdny těšila na dítě a pak o něj přišla.
👉 55 procent lidí zmiňuje finanční nejistotu a vysoké životní náklady jako důvod poklesu porodnosti.
👉 26 procent považuje vysoké nájmy a obtížně dostupné hypotéky za zásadní překážku pro založení rodiny.
👉 Mezi bezdětnými se 59 procent obává časové náročnosti péče o děti a 51 procent zmiňuje možnost realizovat se v životě jinak než rodičovstvím.
👉 Přitom 74 procent lidí v Česku by si přálo mít alespoň dvě děti. V průměru si lidé přejí 2,1 dítěte, reálně ale plánují 1,8.
Zdroj: NMS Market Research, Cesty k rodičovství, 2024
A stejně tak můžeš mluvit s kámoškou, která je zrovna na roadtripu po USA, prožívá nejlepší období svého života a děti do něj prostě nezapadají. Třeba je nechce teď. Třeba nikdy. Třeba nechce měnit svůj život kvůli rodičovství. Třeba ví, že by dítě finančně neutáhla. Nebo prostě jen děti nechce a to je ok.
Existují také single ženy, které děti chtějí, ale momentálně je nemají s kým mít. Ženy se zdravotními problémy, které se zvládají postarat sotva samy o sebe. Ženy, které si nejsou jisté, jestli rodičovství vůbec chtějí. A seznam by mohl pokračovat.
Možná by úplně stačilo, kdyby se lidé naučili neradit ostatním, jestli by měli, nebo neměli mít děti. Život ženy není checklist, kde se podle věku postupně odškrtává vztah, svatba, hypotéka, první dítě a druhé dítě.
Dvě bodýčka a matrace fakt nejsou celý účet za rodičovství
Lounová v podcastu, v němž mluvila o svých dětech a mateřství, u rady kamarádkám nezůstala. V rozhovoru zmínila i to, že spousta lidí nechce děti kvůli penězům. Podle ní ale dítě skoro nic nestojí – stačí prý dvě bodýčka a miminko může spát s rodiči klidně na matraci na zemi.
Je sice pravda, že novorozenec nepotřebuje značkový kočárek za 30 tisíc ani pokojíček laděný do béžové barvy jako vystřižený z Pinterestu. Jenže dítě nezůstává miminkem navždy.
Z novorozence dost rychle vyroste dítě, které potřebuje normálně jíst, důstojně bydlet, oblékat se, chodit do školky a na kroužky. A rodičovství není jen součet účtenek za bodýčka a plenky. Pro spoustu lidí znamená taky výpadek příjmu nebo snížení rodinného rozpočtu, potřebu většího bydlení, náklady na hlídání nebo složité skládání práce a péče.
Říct tedy, že „miminko není drahá věc“, protože může spát na matraci na zemi, je dost velké zjednodušení problému. Do 18 dítěti asi nebudou stačit dvě bodýčka. Podle Lounové navíc jedno dítě nestačí. „Potřebujete dvě až tři,“ zaznělo také v podcastu. Zpěvačka zmínila nízkou porodnost a to, že by si přála, aby ženy více rodily.
Z doporučení, kdy mít první dítě, se tak za chvíli stala i rada, kolik jich mít.
Nízkou porodnost nevyřeší telefonát kamarádce
Jenže nízká porodnost není něco, co vyřeší telefonát bezdětné kámošce. Pokud chceme řešit, proč lidé děti nemají nebo je odkládají, je důležité se spíš zaměřit na to, v jakých podmínkách potenciální rodiče žijí. Jestli mají dostupné bydlení, jak mohou kombinovat práci a péči, jestli seženou školku nebo jestli vůbec mají pocit, že si rodičovství mohou finančně dovolit.
Lounová svoje výroky nejspíš nemyslela zle. Podobné poznámky totiž lidé často druhým říkají s dobrým úmyslem. Jako povzbuzení. Jako radu. Jako něco, co má někomu pomoct. Dobře míněná rada je ale pořád něco, o co se nikdo neprosil a může být spíš na škodu.
Takže jestli máš bezdětnou kamarádku, dneska večer jí opravdu zavolej. Jen se jí místo otázky, kdy si konečně „udělá mimčo“, zeptej, jak se má. O tom, jestli a kdy bude mít děti, totiž s největší pravděpodobností přemýšlela už dávno před vaším telefonátem.
