Nové podzemní naleziště v Norsku je označováno za největší na světě. Obsahuje dostatečné množství zásob na to, aby uspokojilo světovou poptávku po hnojivech, výrobě solárních panelů a baterií nejméně na sto let. O jakou horninu se jedná?
Fosfát je základním prvkem používaným při výrobě fosforu do hnojiv. Je jednou ze surovin, která byla zahrnuta do návrhu Evropské komise na zákon o kritických surovinách, jelikož umožňuje produkovat dostatek potravin. Norské ložisko má podle odhadů hodnotu nejméně 70 miliard tun, což je jen o málo méně než 71 miliard tun prokázaných světových zásob vykázaných americkou geologickou službou USGS z roku 2021.
Největší ložiska fosforečnanů na světě – přibližně 50 miliard tun – se nacházejí v oblasti Západní Sahary v Maroku. Další jsou v Číně (3,2 miliardy tun), Egyptě (2,8 miliardy tun) a Alžírsku (2,2 miliardy tun).
Strategicky významná surovina
„Když v Evropě najdete nález takového rozsahu, který je větší než všechny ostatní zdroje, které známe, je to významné,“ řekl pro server Euractiv Michael Wurmser, zakladatel společnosti Norge Mining, která za objevem stojí.
Asi 90 % celosvětově vytěžené fosfátové horniny se používá v zemědělství k výrobě fosforu na hnojiva, za který v současnosti neexistuje žádná náhrada. Fosfor se používá i při výrobě solárních panelů a lithium-železo-fosfátových baterií (LFP) pro elektromobily, stejně jako polovodičů a počítačových čipů – i když v malém množství.
Všechny tyto produkty byly Evropskou komisí označeny jako „strategicky důležité“, aby si Evropa udržela postavení velmoci ve výrobě klíčových technologií k přechodu k udržitelnější budoucnosti.
Naleziště je pro Evropu i geopolitickou výhodou
Množství fosforu, který je potřeba k výrobě těchto klíčových technologií, je sice malé, ale podle časopisu Nature by se hlavní producentské země, jako jsou Čína a USA, mohly vydat cestou ochrany „své domácí zásoby omezením vývozu“. Případné přerušení dodávek by pak mělo „geopolitický a ekonomický charakter, a to dlouho před vyčerpáním světových zásob“, dodávají autoři studie.
Státy doposud držící největší zásoby fosforu ho navíc nebyly schopné zpracovat ekologicky, což Norové již umí. „Fosfor z Číny, Vietnamu nebo Kazachstánu nedělá ze solárních panelů nutně zelený produkt. To podtrhuje koncept, že udržitelnost začíná v zemi, když vykopáváte suroviny,“ říká Wurmser.
Nejen fosfáty, ale i další cenné látky
Společnost Norge Mining naleziště objevila již v roce 2018, původně si však myslela, že je rozlohou mnohem menší. Geologické týmy dříve odhadovaly, že naleziště sahá do hloubky asi 300 metrů – jenže další výzkumy tento odhad výrazně změnily. Ložisko ve skutečnosti sahá až do hloubky 4500 metrů pod povrchem.
Vedle fosfátů obsahuje toto norské ložisko také vanad a titan. Ty se používají v leteckém a obranném průmyslu a EU je také klasifikuje jako kritické suroviny.
