PRAHO! project v neděli představil realizaci QUEER ALL YEAR. Fügnerově náměstí a dvěma přilehlým podchodům dala zcela novou podobu. Z šedého, temného a oprýskaného průchodu se stal prostor pro sdílení, sebevyjádření i vzdělávání.
Iniciativa PRAHO! project veřejnosti představila nedělní vernisáží revitalizaci Fügnerova náměstí, kde ve spolupráci s ilustrátorem Petrem Polákem a lidskoprávním aktivistou Kryštofem Stupkou vznikla umělecká instalace s názvem QUEER ALL YEAR. Ta celému náměstí a dvěma přilehlým podchodům dala zcela novou podobu. Z šedého, temného a oprýskaného průchodu pod magistrálou, kterým se mnozí báli procházet, se stal prostor, kde si každý může přečíst o tom, jak se (ve městě) žije (nejen) LGBTQ+ lidem.
Vcházím do podchodu, který vede z Koubkovy ulice pod rušnou magistrálu a rozhlížím se kolem sebe. Na krémově bíle vymalovaných zdech stojí velkým černým písmem otázky osobního rázu jako „Dává ti svatba v dnešní společnosti smysl?“, „Pochyboval jsi někdy o své sexuální identitě?“ nebo „Cítíš se ve veřejném prostoru bezpečně?“ vždy doplněné několika odpověďmi. Druhá stěna podchodu má oproti té opačné o mnoho více ilustrací než textu, jsou na nich povětšinou lidé nebo výjevy z městského života. Všímám si typické pražské tramvaje T3, holuba, lidí různých tvarů, profesí i orientací v autě, na kole, na koloběžce.
Na malém náměstí mezi dvěma podchody panuje před oficiálním zahájením příjemná atmosféra. Jako kdyby mezi dvěma směry pražské tříproudové dopravní tepny vznikla oáza klidu a pohody. Návštěvnictvo třímající v rukou kelímky s welcome drinky postává na prostranství u stánků s kávou a secondhandovým oblečením či ve skupinkách posedává v okolní zeleni.
Ještě před 17. hodinou, kdy má vernisáž začít, se podchody procházejí desítky lidí, kteří si čtou výpovědi Pražanů a Pražanek o queer i nequeer tématech. Náhodní kolemjdoucí se zastavují, aby si přečetli, co stojí na stěnách, běžci nebo cyklisti mají problém podchodem projít či projet.
Za texty v podchodech stojí lidé, kteří anonymně odpovídají na otázky z básní
Viděli jste někdy po Praze, na pouliční lampě, na záchodcích v hospodě nebo na stěně podchodu krátkou báseň s číslem a QR kódem?
Za nimi stojí právě dobrovolníci z PRAHO! project, kteří od října 2021 po městě rozmisťují tyto poetické samolepky. Když naskenuješ QR kód, který je na každé básni, dostaneš se na stránku, kde se objeví několik otázek k zamyšlení. Ať už o městě a o tom, jak se ti v něm žije, nebo o tobě samotné*m. Na ty můžeš na webové stránce anonymně odpovědět, a to formou textu, fotky nebo i videa. Takových výpovědí získal projekt od svého založení přes 70 tisíc.
A některé z těchto odpovědí, které se zaměřují na otázky spojené s queer komunitou, ale nejen s ní, nyní spolu s hravými ilustracemi zdobí dva podchody propojující Vinohrady a Albertov.
Inspirací byla i queer komunita, ale hlavně Praha
Vizuální stránku umělecké realizace pro PRAHO! project zpracoval ilustrátor Petr Polák. Při práci chtěl obsáhnout queer tematiku, ale zapracovat chtěl i téma Prahy a vztahu k městu, které celý PRAHO! project propojuje. Největší inspirací pro vizuální podobu podchodu tak byla Praha samotná.
Podle jeho slov pro něj byl projekt výzvou. Dřív dělal spíše na ilustracích pro knihy a menší publikace a takhle velký vstup do veřejného prostoru pro něj byl premiérou. „Ono to s sebou nese mnohem větší odpovědnost, protože to tu nějakou dobu bude a má to kultivovat veřejný prostor, takže ty nároky, aby to vyšlo hezky, jsou mnohem vyšší,“ říká Polák.
I na umělecké realizaci na Fügnerove náměstí, která je dosavadním vyvrcholením snah tohoto projektu o kultivaci veřejného prostoru, můžeš naskenovat nespočet QR kódů, jež instalaci doplňují. Odkáží tě k řadě interaktivního obsahu, který se bude každý měsíc obměňovat, vyvíjet a snad i inspirovat. Do instalace se tak můžeš aktivně zapojovat, zjišťovat si nové informace, sledovat rozhovory s odborníky a zástupci této komunity či přispět k cyklu poezie.
Lidí, kteří na vernisáž přišli, jsem se ptala, jestli tímto místem procházeli někdy předtím a jak se nyní povaha prostoru promění. „Podle mě si to spousta lidí teď prohlédne. Támhle je hned nemocnice a já jsem jeden čas tímhle podchodem chodila každý den a vím, že nejsem jediná. Bylo to spíš tak, že se snažíš projít co nejrychleji, byla tu i docela divná individua a teď si myslím, že se to změní,“ říká Táňa. „Nevím, jestli se tu budu cítit bezpečněji, ale moc se mi líbí ta estetika toho. Když budou podchody vypadat takhle hezky, tak třeba nebudu přebíhat silnici,“ vtipkuje Kuba. „Vypadalo to depresivně, komunisticky a teď to tak hezky ožilo,“ doplňuje Táňa.
Projekty, jako je tento, bojují s předsudky, nenávistí a ignorancí
Vernisáž v 17:30 oficiálně zahajuje ambasador projektu, herec Šimon Bilina. Pro více než sto přítomných čte prohlášení o poslání projektu, který se citlivými intervencemi do veřejného prostoru snaží propojovat společnost, zprostředkovávat umění a nabídnout prostor pro různé názory a sociální témata, jako je svoboda nebo přijetí, která stála právě za realizací na Fügnerově náměstí. Ta má vytvářet svědectví o rozmanitosti, odolnosti a přínosu nejen LGBTQ+ komunity pro naši společnost a poukázat na to, že queer lidé tu nejsou jen jeden prideový týden v roce.
Po Bilinovi přednesl projev v angličtině aktivista Kryštof Stupka, který mluvil o žalostném stavu práv LGBTQ+ lidí v Evropě i ve světě a potřebě jejich hájení. Pak předává slovo velvyslanci Nizozemska v ČR Daanu Huisingovi, který je jedním z partnerů realizace. Kromě poděkování organizátorům i aktivistům zdůraznil, že pokud je LGBTQ+ komunita v ohrožení, je většinou pod tlakem i samotná demokracie. Vyzdvihl PRAHO! project a jemu podobné projekty, které bojují s předsudky, nenávistí a ignorancí a zprostředkovávají zážitky queer komunity široké veřejnosti.
V šest hodin se rozezněl první DJ set v podání NCOL a já se vydala promluvit si se zakladatelkou projektu Annou Marií Čermákovou. Akce se koná v neděli 13. srpna, poslední den Pride weeku, podle Anny Marie se však společnost možná bohužel dostala do fáze, kdy jeden týden v roce nedokáže otevřít nové pohledy a měnit perspektivy. A proto se to PRAHO! project snaží dělat jinak, ne duhově, ale inkluzivně, dlouhodobě a tak, aby si v instalaci něco našel každý. Největším cílem této realizace je podle Anny Marie „poukázat na to, že mezi sebou nemáme takové rozdíly, jak se zdá, a máme k sobě blíž, než si myslíme“. Umění ve veřejném prostoru a se sociálním přesahem je podle ní hezká cesta, jak toho docílit.
Na dotaz, jak se podle nich prostor podchodů a náměstí změní, jedna z návštěvnic vernisáže odpovídá: „Myslím, že tu bude chodit více lidí, je to takové uklidňují.“ „A inspirativní,“ dodává druhá. „Mně to přijde teď i na rande hezký místo,“ uzavírá třetí.
