Před 800 tisíci lety se lidstvo přiblížilo vyhynutí. Celková populace našich předků se kvůli významným změnám klimatu na dlouhou dobu snížila na pouhých 1280 jedinců.
Genetická analýza vědců z univerzity Sapienza v Římě ukázala, že celková populace našich předků klesla na přibližně 1280 jedinců schopných rozmnožování, a to na dobu asi 117 tisíc let. Výzkumníci se domnívají, že tomuto populačnímu poklesu předcházela extrémní klimatická událost, která mohla vést ke stavu blízkému vyhlazení naší rodové linie.
Výbuch sopky nebo epidemie a populace by zanikla
„Čísla, která vyplývají z naší studie, odpovídají číslům druhů, kterým v současnosti hrozí vyhynutí,“ řekl pro The Guardian profesor Giorgio Manzi, antropolog z univerzity v Římě a hlavní autor studie.
„Je to mimořádně dlouhá doba. Je pozoruhodné, že jsme to vůbec zvládli. Pro populaci takové velikosti stačí jedna špatná klimatická událost, epidemie, sopečná erupce a je pryč,“ řekl profesor Chris Stringer, působící v Natural History Museum v Londýně.
Zdá se, že pokles populace se časově shoduje s významnými změnami globálního klimatu, které pevninu pokryly ledem, způsobily pokles teploty moře a následovalo dlouhé období sucha v Africe a Eurasii.
Populační pokles mohl nahrát vývoji nového druhu
Vědci se domnívají, že existenční pokles mohl vyvolat vznik nového druhu Homo heidelbergensis (člověka heidelberského), o kterém někteří tvrdí, že je společným předchůdcem moderních lidí a našich příbuzných neandertálců a denisovanů. Předpokládá se, že moderní Homo sapiens se objevil asi před 300 tisíci lety.
„Je štěstí, že jsme nevyhynuli. Z evoluční biologie ale víme, že vznik nového druhu může nastat právě v malých, izolovaných populacích,“ dodal profesor Manzi.
