Známe to asi všichni. Pokaždé, když se obloha zbarví do nádherných zářivých barev, vytahujeme z kapsy telefon a snažíme se tu krásu zachytit. Napadlo tě ale, jak tento jev vlastně vzniká?
Červánky můžeme pozorovat obvykle ráno, při východu slunce. Nejčastěji se ale objevují večer, když se stmívá. Jejich vznik je spojen s větrným počasím, kdy se v zemské atmosféře vyskytuje větší množství zvířeného prachu, z něhož se kvůli snížené teplotě tvoří ledové krystalky. Ty pak ozařují sluneční paprsky, které nám na nebi tvoří známé barevné divadlo.
Tuto podívanou si mohou užívat lidé téměř na celém světě. Jediná místa, kde se s červánky nesetkáme, jsou polární oblasti. Jejich barva nemusí být vždy červená, často se setkáme také se žlutými, oranžovými nebo růžovými červánky.
Nejvíce červánků v historii bylo pozorováno mezi lety 1883 až 1884, kdy se svět potýkal s následky výbuchu indonéské sopky Krakatoa. Erupce tehdy do atmosféry vypustila velké množství prachových částic, díky kterým bylo možné barevnou oblohu pozorovat ještě hodinu a půl po západu slunce. V tomto období vznikl také ikonický obraz norského malíře Edvarda Muncha s názvem Výkřik.
