Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou u zvířat ničím nezvyklým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků po tučňáky. Nové poznatky naznačují, že homosexuální styky mohou pomáhat savcům navázat či udržovat sociální vazby nebo potlačit konflikty.
Článek v odborném časopise Nature Communications navazuje na dosavadní výzkum zvířecí sexuality. Vědci dlouho nahlíželi na homosexuální aktivity jako na evoluční paradox, protože jimi zvířata stráví čas, který by jinak mohla věnovat hledání partnera opačného pohlaví, se kterým by se mohla spářit a rozmnožit.
Někteří vědci pak tento jev považovali za takzvané neadaptivní chování, které sice nepomůže živočichovi přežít, zároveň ale neovlivňuje, jak bude v reprodukci úspěšný. Jiní na něj nahlíží jako na dědictví nahodilých sexuálních styků, které byly běžné u našich nejjednodušších předchůdců.
Nová studie vědců ze Španělské národní vědecké rady a Univerzity v Granadě naznačuje, že toto chování se u savců vyvinulo několikrát nezávisle na sobě a nemusí tak souviset s prastarým stylem páření, který nedělá rozdíly mezi pohlavími. Jejich analýza naopak objevila souvislost mezi sexuálním chováním jedinců stejného pohlaví a vzájemným soužitím.
Sex jako nástroj k řešení konfliktů
Vědci nestudovali zvířata ve volné přírodě. Profesor ekologie José María Gómez a jeho kolegové sestavili databázi již existujících poznatků o sexuálním chování zvířat stejného pohlaví a zkoumali, zda existují nějaké souvislosti mezi sexuálními aktivitami savců stejného pohlaví a jejich sociálním chováním.
A došli k závěru, že sexuální chování mezi zvířaty stejného pohlaví je častější u tzv. společenských druhů, jako jsou primáti, tedy u těch druhů, které potřebují utvářet komunity, aby přežily a rozmnožovaly se. Dané chování se podle vědců mohlo vyvinout za účelem posílení sociálních vazeb a snížení agrese mezi zástupci stejného pohlaví.
A závěry studie jsou v souladu se zjištěními dalších badatelů. „V sociálně vypjatých situacích podle všeho sexuální chování mezi stejnopohlavními partnery funguje jako způsob, jak snížit napětí,“ uvedla odbornice na primáty z Harvardovy univerzity Christine Webb, která se španělským týmem nespolupracovala. Podle ní dává smysl, že i zvířatům slouží sex na různé účely, jako je tomu u lidí.
Pro zvířata může být kopulace způsobem, jak rozptylovat konflikty, nebo i předehrou ke sdílení potravy, míní Christine Wilkinson z Kalifornské univerzity v Berkeley, která rovněž nepatří k autorům článku. „Lví samci v Africe se přesouvají spolu a pomáhají si přežít. Také po sobě lezou a utužují vztahy více tělesnými způsoby, protože se navzájem potřebují,“ vysvětluje.
Jon Richardson z Univerzity v Minnesotě ale varuje před vyvozováním závěrů o zvířatech na základě lidského chování. Stejnopohlavní sexuální aktivity u zvířat totiž nejsou stejné jako lidská homosexualita. Ve většině případů se nezdá, že by zvířata vykazovala trvalou preferenci pro stejné pohlaví, nýbrž jakousi sexuální flexibilitu, a neexistuje pro ně jedna příčina.
