Na konci ledna poslanci schválili novelu, proti které se momentálně zvedá velká vlna nevole. Mohla by totiž znamenat, že stát bude dotovat jedny z nejbohatších podnikatelů v zemi.
Za kontroverzním návrhem stojí ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (Starostové a nezávislí) a poslanci Ivan Adamec (ODS), Róbert Teleky (KDU-ČSL) a Michal Kučera (TOP 09). Legislativní novinka, pro kterou se vžil termín Lex plyn, má podle nich zajistit, aby Česko zůstalo energeticky soběstačné – umožní rychlejší výstavbu tzv. paroplynových elektráren.
Jenomže kromě ošetření pravidel výstavby nových elektráren (tzv. Liniový zákon č. 416/2009 Sb.) obsahuje Lex plyn dodatky k energetickému zákonu (č. 416/2009 Sb.), které vyvolaly u některých zastánců ochrany klimatu a odbornictva velký odpor. Včera proto uspořádali happening na Malostranském náměstí, který byl parodií skutečného vyznění zákona.
Problém 1: „Přiměřený zisk“ zaplatí občané
Asi největší kontroverze vyvolává část, která má v budoucnu garantovat dotování ztrát i „přiměřeného zisku“ (v novelizačním bodě 15) majitelům uhelných elektráren. Ty v Česku i různě po světě ve velkém provozuje třeba Pavel Tykač, pátý nejbohatší Čech. V menší míře i Daniel Křetínský, vlastník elektrárny Opatovice, který z čela nejzámožnějších Čechů a Češek minulý rok sesadil Renátu Kellnerovou.
Lex plyn má mezery, které umožňují zneužití pro zbytečné placení zisků uhlobaronům na úkor lidí a jejich peněženek
Nový zákon by pro ně byl velmi výhodný: pokud by se totiž stát rozhodl od nákupu elektřiny z uhelných elektráren odstoupit, doplatil by těmto podnikatelům nejen ztráty, ale i ušlé zisky dotacemi.
„Návrh bohužel znovu vrací do hry nesmyslné dotování uhelných elektráren. Rozhodně by nemělo být umožněno dotovat zisk uhlobaronům. Do návrhu by naopak mělo být doplněno, že nejpozději v roce 2033 budou všem uhelným elektrárnám zrušeny jejich výrobní licence,“ popisuje Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR. „Současná podoba Lex plyn má mezery, které umožňují zneužití pro zbytečné placení zisků uhlobaronům na úkor lidí a jejich peněženek,“ dodává Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.
Problém 2: Je to protiprávní
Právnička Energetického regulačního úřadu Lucie Chmelíčková doplňuje, že takové dotace by navíc nejspíš naplňovaly parametry tzv. veřejné podpory, tedy zvýhodňování určitých podniků nebo odvětví, což přímo narušuje hospodářskou soutěž. A to evropské právo nedovoluje.
„Návrh, byť nalakován lakem politické a ekonomické nezbytnosti, je tedy v této podobě v praxi zcela objektivně-právně neuplatnitelný, protože se jedná o veřejnou podporu, jež musí být schválena Evropskou komisí – a lze si celkem snadno představit, jak by se asi tato instituce dnes postavila ke státnímu dotování uhlí,“ argumentuje Chmelíčková v komentáři.
Problém 3: Odstoupení od uhlí jen na oko
Vedle neférové podpory určitých podniků si Chmelíčková všímá další věci. „Je to zcela v rozporu s unijními, ale i českými cíli v oblasti dekarbonizace. Je vinou politických reprezentací, že dávno nemáme adekvátní nízkouhlíkovou náhradu (za uhelné elektrárny, pozn. red.) a teď se, jako obvykle, honem řeší potenciální budoucí průšvih,“ popisuje.
Podle Greenpeace se dá novela chápat přímo jako „záchranné lano“ pro provoz uhelných elektráren. Proto také svůj happening na Malé Straně zaměřili na téma uhlí a zisků na úkor životního prostředí.
Bez Tykačových elektráren Chvaletic a Počerad bychom se obešli úplně bez problémů.
„My v našem happeningu zmiňujeme konkrétně pana Pavla Tykače, který je vlastník společnosti Sev.en, jež patří k největším provozovatelům uhelných elektráren v Česku. Nezmiňujeme ho náhodou. Už před rokem nepřímo vládu vyzval, aby přišla s nějakou veřejnou podporou. Zmínil také, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice v letošním roce vypne, což zatím neudělal. Dá se to chápat jako určitá hrozba a tlak na to, aby se s nějakou veřejnou podporou přišlo. Nakonec bohužel pan Vlček a další poslanci toto vyslyšeli a přišli s tímto návrhem,“ popsal pro Refresher Jaroslav Bican, co vzniku novely předcházelo.
„V současné době je Česká republika čistým vývozcem elektrické energie a zároveň podle analýz víme, že my bychom se dnes bez většiny uhelných elektráren obešli. A bez Tykačových elektráren Chvaletic a Počerad bychom se obešli úplně bez problémů.“
Zákon totiž dost nevyjasňuje pravidla pro rušení výrobních licencí pro uhelné elektrárny. „Návrh zákona také postrádá jasné časové omezení pro dotace a termín, kdy by měly uhelné elektrárny definitivně skončit. Naopak umožňuje řetězit roční dotování uhelné elektrárny bez omezení počtu roků. Znamená to, že můžeme místo odchodu od uhlí donekonečna podporovat provoz zastaralých a neefektivních uhelných elektráren,“ vysvětlují Marta Janko a Jaroslav Bican z Greenpeace.
Co s tím?
Novela už prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně a má také souhlasné stanovisko vlády. Znamená to ale, že se v ní může provést ještě spousta změn. Odborníci proto apelují na politiky, aby přesně s něčím takovým přišli.
