Kvůli střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci minulého roku bude sněmovní Výbor pro bezpečnost projednávat možnosti zpřísnění zbraňového zákona.
Poslanci jednali se zástupci ministerstva vnitra a policie o zbraňovém zákonu už ve středu a dnes, tedy ve čtvrtek, plánují pokračovat na sněmovním Výboru pro bezpečnost. Na tomto setkání se bude diskutovat o zákonu, který má vejít v platnost v lednu 2026. Ve světle tragických událostí na filozofické fakultě ale vyvstaly na povrch otázky, zda by tento zákon, přijatý už v minulosti, neměl být ještě přísnější.
Povinné psychotesty?
Chybí v něm totiž podmínka povinných psychotestů – o jejich zavedení se po střelbě na filozofické fakultě debatovalo nejvíce. V několika zahraničních státech tato podmínka pro držitele zbrojního průkazu platí, v Česku zatím ne.
Změnu prosazuje hnutí STAN v čele s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Někteří odpůrci povinných psychotestů – například z hnutí ANO – říkají, že by bylo nereálné provádět psychologická vyšetření u všech tří set tisíc držitelů zbrojních průkazů v Česku. Argumentují také tím, že ani psychotesty by případům typu prosincové tragédie nezabránily.
Změny, které zákon obsahuje už v původním znění, se týkají zkrácení lhůty pravidelných přezkumů zdravotní způsobilosti držitelů zbrojního pasu. Nově je tato lhůta zkrácená z deseti na pět let. V novém zákonu se objevuje i možnost policie kdykoli nařídit tuto prohlídku. Tyto přezkumy ale provádí praktický lékař, nikoli psycholog.
V Česku bylo v roce 2022 nahlášených 314 039 lidí se zbrojním průkazem. Nahlášených zbraní bylo 989 348. Tato čísla se každoročně zvyšují – například ještě v roce 2020 bylo zbraní nahlášeno přibližně o 90 tisíc méně.
