El Niňo by mohl způsobit, že rok 2024 bude teplejší než rekordní rok 2023.
Rok 2024 by mohl být vlivem klimatického jevu El Niňo teplejší než dosud rekordní rok 2023, varovala v pátek OSN, která v rámci boje proti klimatickým změnám zopakovala nutnost drasticky snížit emise skleníkových plynů.
„Klimatické změny jsou největší výzvou, které lidstvo čelí. Ovlivňuje nás všechny, zejména ty nejzranitelnější,“ řekla v pátek v Ženevě generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saul.
Při prezentaci zjištění vědců zdůraznila, že už si nemůžeme dovolit déle čekat. Uznala, že lidstvo už v boji proti změně klimatu podniká jisté kroky, ale podle ní je třeba udělat víc a udělat to rychle. Vysvětlila, že je zapotřebí drastické snížení emisí skleníkových plynů a zrychlený přechod na obnovitelné zdroje energie.
Saul, která se stala generální tajemnicí WMO 1. ledna, vysvětlila, že zatímco fenomény jako El Niňo se vyskytují přirozeně a přicházejí a odcházejí rok od roku, dlouhodobější klimatické změny eskalují, a to jednoznačně v důsledku lidské činnosti.
Rok 2024 bude zřejmě teplejší než rok 2023
Při pohledu do budoucnosti šéfka WMO varovala, že jelikož ochlazující se fenomén La Nia byl v polovině loňského roku nahrazen oteplujícím se jevem El Niňo, který má největší vliv na globální teploty obvykle po dosažení svého vrcholu, rok 2024 by mohl být ještě teplejší než rok 2023.
Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru předpokládají, že El Niňo zeslábne v průběhu jara.
I odborníci z NOAA dokonce na základě výpočtu pravděpodobnosti tvrdí, že existuje šance jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99% šance, že rok 2024 se zařadí mezi pět nejžhavějších let vůbec.
Červenec a srpen v roce 2023 byly dva nejteplejší měsíce v historii měření
WMO v pátek zveřejnila zprávu o globálních teplotách za rok 2023 a konstatuje v ní, že červenec a srpen loňského roku byly dva nejteplejší měsíce, jaké kdy byly zaznamenány.
Ve své zprávě WMO uvedla, že průměrná roční globální teplota v roce 2023 byla v porovnání s předindustriální úrovní z let 1850–1900 o 1,45 stupně Celsia vyšší.
Pařížské klimatické dohody z roku 2015 měly za cíl omezit globální oteplování výrazně pod dva stupně Celsia v porovnání s předindustriálními úrovněmi – a pokud je to možné, na 1,5 stupně Celsia.
Generální tajemník OSN António Guterres reagoval na nejnovější zprávu WMO konstatováním, že rok 2023 byl jen ukázkou katastrofické budoucnosti, která lidstvo čeká, pokud nebude jednat hned. „Na rekordní zvýšení teploty musíme reagovat průlomovými kroky,“ vyzval Guterres.
Dodal, že lidstvo se stále může vyhnout klimatické katastrofě, ale jen za předpokladu, že bude „jednat nyní s ambicí omezit nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zajistit klimatickou spravedlnost“.
Dlouhodobé sledování globálních teplot je jen jedním z indikátorů toho, jak se klima mění.
Mezi další klíčové ukazatele patří koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, teplo a acidifikace oceánů, hladina moří, rozsah mořského ledu a bilance hmotnosti ledovců a jiné.
