Přestože volby do Evropského parlamentu téměř klepou na dveře, zájem o ně příliš neroste. Dle výzkumu agentury STEM/MARK by se jich nyní zúčastnilo 37 procent Čechů a Češek.
Častěji by k volebním urnám přišli muži, vysokoškolsky vzdělaní a důchodci. Nejznámějšími lídry zůstávají Danuše Nerudová a Lubomír Zaorálek. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM/MARK.
V rámci kandidujících subjektů, jejichž volební preference by dle aktuálního průzkumu překročily 1,5 procenta, dominují na pozicích nejznámějších lídrů Danuše Nerudová a Lubomír Zaorálek. Třetí místo obsadil Alexandr Vondra z koalice SPOLU. Nadpoloviční většina dotázaných pak zná Kláru Dostálovou (ANO) a Kateřinu Konečnou (Stačilo!). Nejméně známou je naopak lídryně Strany zelených Johanna Nejedlová.
V uplynulých týdnech došlo k navýšení známosti téměř u všech lídrů a lídryň. Nejvíce si v tomto směru polepšil Filip Turek, a to z 18 na současných 25 procent. „Celkový trend samozřejmě souvisí se startem ostré fáze předvolebních kampaní, díky nimž jsou tito čelní kandidáti propagováni. Také již proběhla první televizní debata, které se většina z nich účastnila,“ vysvětlil volební analytik Radek Pileček.
Dotazovaní dále posuzovali jednotlivé lídry*lídryně v kontextu toho, co by podle nich v případě zvolení na půdě Evropského parlamentu prosazovali. Za Green Deal by podle nich nejvíce bojoval Marcel Kolaja (Piráti). O stejném kandidátovi si lidé myslí, že by chtěl prosadit přijetí eura. U obou těchto témat jsou pozitivní postoje vnímány též u Nerudové a Nejedlové, na Turka, Macha, Konečnou, Dostálovou a Vondráčka lidé naopak nahlížejí jako na zaryté odpůrce eura i Green Dealu.
Především Turek, Mach a Konečná jsou očima české veřejnosti vnímáni jako ti, kteří by v Bruselu prosazovali zastavení ilegální migrace nebo zachování práva veta. Alexandr Vondra je v podstatě ve všech ohledech vnímán „průměrně“, jako relativně nevyhraněný.
Ve srovnání s průzkumem z přelomu března a dubna došlo k mírnému nárůstu očekávané volební účasti na aktuální hodnotu kolem 37 procent. Existují výrazné sociodemografické rozdíly v deklarované volební účasti – zúčastnit se chtějí častěji muži (42 procent), VŠ vzdělaní (42 procent), senioři nad 60 let (43 procent) a lidé z domácností s lepší životní úrovní.
