Expert organizace GLOBSEC Tomáš A. Nagy vysvětlil, jak rychle by rakety z Moskvy zasáhly hlavní města EU, jaké bezpečnostní mechanismy brání jejich odpálení a proč jsou minuty rozhodující pro strategickou reakci.
Obavy z nových závodů v jaderném zbrojení nikdy nebyly reálnější. Jen před několika dny šokoval svět americký prezident, když nařídil Pentagonu obnovit testování jaderných zbraní po více než třiceti letech. Odpověď z Moskvy přišla prakticky okamžitě, Rusko oznámilo, že bude testovat také.
Návrat k praktikám studené války ohrožuje mezinárodní stabilitu. Nové testy jaderných zbraní by porušily dohody a mohly by spustit řetězovou reakci, do níž by se mohla zapojit i Čína. Svět se tak ocitá na tenkém ledě, kde každý krok může mít vážné globální následky.
Právě proto jsme se rozhodli přinést přehled nejfascinujících zajímavostí o jaderných zbraních, které ovlivňují naši bezpečnost. Tyto informace pro Refresher vysvětlil expert organizace GLOBSEC pro politiky jaderných zbraní, vesmíru a protiraketové obrany Tomáš A. Nagy.
- Proč byla Car-bomba největší a zároveň nejméně použitelnou zbraní v historii a co nám ukazuje o jaderném zbrojení.
- Jak funguje pravidlo dvou osob a proč jeden člověk nemůže odpálit jadernou zbraň.
- Jak rychle by raketa z Moskvy zasáhla Evropu.
- Které státy mají jaderné zbraně a proč je neoficiální arzenál některých zemí obzvlášť rizikový.
- Jaká je pravda o jaderných zbraních v bývalém Československu a co by se dalo odhalit po otevření sovětských archivů.
Největší termonukleární bomba, jakou kdy člověk vytvořil
V roce 1961 se nad arktickým souostrovím Nová Země vznesl obrovský ohnivý mrak, Sovětský svaz tehdy odpálil Car-bombu, největší jadernou zbraň, jakou člověk kdy vyrobil. Její síla dosahovala přibližně 50 megatun TNT, tedy asi tisíckrát víc než bomby z Hirošimy.
Původně byla navržena na dvojnásobný výkon, ale i sami vědci se báli následků, protože takový obrovský výbuch by mohl poškodit atmosféru a způsobit nebezpečný radioaktivní spad, informuje web Atomic Heritage Foundation.
Kdo může stisknout jaderné tlačítko?
Existuje tzv. pravidlo dvou osob, systém, ve kterém musí dvě oprávněné osoby jednat současně. Například v raketových silách USA musí dva důstojníci otočit klíče umístěné tak, že na ně jeden člověk nedosáhne.
Podobný princip platí i v Rusku. „V Rusku platí velmi přísný systém kontroly zahrnující vojenské velení, politické schválení a použití speciálních zabezpečených kódů, které musí být autorizovány na nejvyšší úrovni,“ říká Nagy. „Autorizace bojového použití jaderných zbraní je ve výhradních rukou prezidenta. V případě dekapitace politického vedení země má Rusko mechanismy, které však nejsou veřejně známy v obdobné míře, jako je např. v případě USA,“ připomíná expert.
„Technické selhání jsou zřídkavé – nosiče a hlavice jsou pravidelně testovány a modernizovány. Větším rizikem je lidská chyba, špatná interpretace signálů, nesprávné vyhodnocení situace nebo chybná kalkulace reakce druhé strany. Historie už několikrát ukázala, že svět stál na pokraji katastrofy jen pro omyl jednoho člověka,“ říká expert.
Nejbezpečnější jsou ponorky
Expert pro Refresher potvrdil, že nejbezpečnější místo pro jaderné zbraně jsou ponorky. Jsou prakticky neviditelné, mohou se pohybovat kdekoli a jejich rakety dokáží zasáhnout vzdálené cíle s několika hlavicemi najednou. Jaderné ponorky dokáží zůstat měsíce nepozorované pod hladinou oceánů a jsou schopné odpálit rakety s dosahem více než 10 tisíc kilometrů.
Jak rychle by raketa z Moskvy zasáhla Evropu?
Čas, který by měly evropské vlády na reakci, je šokující krátký. „Jaderná střela by z Moskvy do hlavních měst EU mohla dorazit ve velmi krátkém čase – zhruba za sedm až 20 minut, v závislosti na typu střely a cíli (je rozdíl, zda je cílem Varšava, nebo Lisabon). Tento čas je samozřejmě velmi krátký, což dělá reakci nesmírně náročnou. Toto však platí i opačně. Evropské balistické rakety na jaderných ponorkách Francie a Británie umí cílit na Rusko v obdobných podmínkách,“ tvrdí expert.
Právě proto je důraz na včasné varování, satelitní sledování a diplomacii, které mají zabránit tomu, aby se svět dostal do stavu, kde rozhodují sekundy.
Kdo smí vlastnit zbraně a kdo ne
Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), která platí od roku 1970, mohou být oficiálními jadernými mocnostmi jen USA, Rusko, Čína, Francie a Spojené království. Tyto státy se zavázaly nešířit jaderné zbraně a postupně směřovat k odzbrojení pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Mimo tuto dohodu však stojí Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea, které jaderné zbraně vlastní, ale nejsou vázány stejnými pravidly. Jejich programy jsou méně transparentní, což zvyšuje nejistotu a riziko technických či bezpečnostních incidentů, informuje web Kongresu USA. Odborníci upozorňují, že právě tyto země představují pro globální stabilitu největší riziko, protože neexistuje jednotný systém kontroly, který by platil pro všechny.
Nacházely se jaderné zbraně v bývalém Československu?
Co se týče Československa, téma jaderných zbraní je kontroverzní. „Nejsou přímé, oficiální listinné důkazy o předsunutí sovětských jaderných hlavic na území Československa. Víme však, že existovaly sovětské plány na použití, nacházely se tam nosiče a vojáci cvičili s jadernými zbraněmi. Existují i výpovědi bývalých příslušníků armády. Úplnou pravdu bychom se dozvěděli po důkladném prozkoumání sovětských vojenských archivů. Platí však, že se s Československem počítalo při vedení jaderné války, i při ztrátách v kontextu oboustranné výměny,“ doplnil expert.
