Ministři členských států Evropské unie (Rada EU) v úterý v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu.
Ten představuje rozsáhlou revizi stávajících zákonů bloku o migraci a azylu. Informuje o tom bruselský zpravodaj TASR.
Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podpořila velká většina členských států EU. Česko i Slovensko se zdržely.
Podobný postoj ohlásilo i Maďarsko a Polsko, které však podle agentury DPA hlasovaly proti celému balíčku. Proti některým částem paktu se postavilo i Rakousko a Slovinsko.
Nový pakt je výsledkem několikaletých bouřlivých diskusí mezi členskými státy. Kritizovaly ho zejména ty státy, které chtějí omezit imigraci, na druhé straně výhrady k novému souboru celoevropských pravidel měli i aktivisté a organizace, které chtějí usnadnit vstup uprchlíků do EU.
Členské státy budou mít dva roky na to, aby nová pravidla implementovaly do svého vnitrostátního práva.
Co obsahuje?
Konkrétně se pakt skládá z deseti předpisů, které dohromady vyjdou na více než 1500 stránek. Ty obsahují nová pravidla na kontroly příchozích migrantů, podle nichž se rozhodne, zda mají nárok na nějakou formu ochrany, nebo budou deportováni. Tento celý proces má být také významně urychlen a zefektivněn.
Balíček rovněž zavádí princip, že těm zemím Unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou další členské státy buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně. Právě proti požadavkům na finanční podporu či přebírání uprchlíků od ostatních zemí se Maďarsko a Polsko dlouhodobě staví, a proto jako jediní členové EU hlasovaly tyto státy proti všem bodům balíčku.
Český premiér v pondělí uvedl, že migrační pakt je krokem k rozumnému řešení, nicméně nedostatečným. Česko se v této souvislosti zapojilo do neformální skupiny států, jež hodlají vyzvat Evropskou komisi, aby ještě konkrétní formu této dohody a požadavky na členské státy přehodnotila.
