Voda z povodní může kromě poškození majetku a ohrožení lidí také znečistit pitnou vodu. Hygienik František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu nabádá k opatrnosti.
Sleduj zprávy provozovatele vodovodní soustavy
Voda z povodní může infikovat vodovody i studny pitné vody. Pokud má člověk vodu z veřejného vodovodu, provozovatel by ho měl informovat, zda je voda pitná či nikoliv. Může se stát, že voda bude ohrožená, v takovém případě provozovatel preventivně vyzve lidi, aby vodu před požitím převařovali. Z tohoto důvodu doporučuje hygienik Kožíšek sledovat webové stránky provozovatele vodovodní soustavy, informuje Česká televize.
Může se stát, že z kohoutku zakalená voda poteče, aniž by o tom provozovatel věděl. K tomu obvykle dochází, pokud je poškozena menší větev vodovodní soustavy. Znečištěnou vodu nepij a závadu ihned oznam.
Kontaminace hrozí i studnám na pitnou vodu
Podcenit bychom neměli ani kontrolu kvality pitné vody ze studny. Pokud je studna zaplavená či voda prokazatelně změní svou kvalitu, je zásadní ji nepít a počkat, až velká voda opadne. Jestliže přes studnu prokazatelně prošla záplavová voda, je voda v ní závadná. „Poté, co se povodně převalí, je samozřejmě nutné studnu otevřít, odčerpat a vyčistit – chemických prostředků na to existuje celá řada. U vrtané studny je to složitější než u studny kopané. Nicméně také kopané studny mohou představovat riziko, protože se tam mohou hromadit nebezpečné plyny jako metan a individuální oprava může být riziková,“ varuje pro ČT 24 Kožíšek.
Riziko může pro vodu ve studních představovat i hladina spodních vod, která kontaminaci může přinést zespoda. Vodu je tedy dobré kontrolovat i vizuálně – její barvu, konzistenci a čistotu.
Záplavová voda je nepitná
Voda z povodní je nepitná. Odborníci proto nedoporučují konzumovat jakékoliv potraviny, které se s ní dostaly do kontaktu, pokud nebyl hermeticky uzavřeny. I ty ale před konzumací omyj pitnou vodou, bakterie se totiž mohou držet na povrchu obalu.
Nebezpečné jsou hlavně bakterie
Hrozbou záplavové vody jsou hlavně bakterie, které způsobují průjmová onemocnění. Patří mezi ně například úplavice, salmonelóza nebo kampylobakterióza. „Ale je tu i druhá skupina onemocnění, tedy nemoci jako například leptospiróza, které se do těla dostávají přes porušenou pokožku, když člověk například pracuje bez rukavic se zasaženými předměty,“ varuje Kožíšek. Tato bakterie nejdříve způsobuje vysoké teploty, později napadá játra a ledviny, což může vést dokonce i k úmrtí.
Hygienik proto radí uklízet po záplavách jedině v holínkách a rukavicích.
