Změna času na letní se blíží a s ní i přetáčení hodinek o hodinu dopředu. O šedesát minut si tentokrát zkrátíš svůj spánek v neděli 30. března.
S hlásícím se jarem přichází i změna ze zimního času na letní, tedy ze středoevropského času na středoevropský letní čas. Ačkoliv většina digitálních zařízení upraví správný čas automaticky, u klasických hodin na tuto změnu stále musíme myslet. Dochází k ní každý rok poslední neděli v březnu, tentokrát to tedy vychází na 30. března. Hodiny se posunou ve 2:00 ráno na 3:00, během noci tedy přijdeme o jednu hodinu spánku.
Střídání času se poprvé na území Česka zavedlo v době první světové války, tedy v letech 1916 – 1918. Změna měla uspořit elektrickou energii. V létě je totiž déle světlo, posunutím času o hodinu dopředu se tedy ušetří energie spotřebovaná večerním svícením. Současní ekonomové a energetici ovšem upozorňují na to, že v dnešní době jsou úspory získané díky letnímu času téměř nulové. Střídání času je tak spíše jakési reziduum minulého století.
Zavádění letního času tak více než výhody přináší spíše problémy. Hodina, o kterou se čas posune, chybí například nočním vlakům. Těm totiž poslední neděli v březnu ve dvě hodiny ráno automaticky naskočí šedesáti minutové zpoždění. České dráhy budou mít letos takto nuceně zpožděných hned 12 mezistátních vlaků. Zpoždění je pak těžké dohánět, jedinou možností je zkrátit pobyt souprav ve stanicích.
Střídáním času trpí i naše biologické hodiny. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pravidelné posuny času vadí 67 procentům Čechů a Češek. Narušení biorytmu může mít za následek únavu, podráždění či problémy se spánkem.
„Nemáme důkazy, že by posun o hodinu u zdravých lidí nějak ohrožoval jejich zdravotní stav. Existují však sledování, která dokazují, že po změně času je třeba zvýšená nehodovost, nebo větší množství úrazů. Je to zřejmě tím, že se lidem zkrátí spánek o hodinu a když je někdo nevyspalý, může to mít podobné důsledky,“ uvedla pro iDNES Alena Sumová, odbornice na biochronologii z Akademie věd.
