S kyberšikanou, tedy šikanou v online světě, se setkalo 85 procent mladých Čechů a Češek. Z toho 67 procent bylo její přímou obětí. Dokonce 94 procent mladistvých bylo obecně svědky nějakého typu nenávistných projevů na internetu.
„Většina dětí a adolescentů na nevhodné chování nereaguje a nesvěřuje se s ním,“ cituje ČT24 výzkumnici Marii Jaroň Bedrošovou z Masarykovy univerzity. Dodala, že kyberšikana a šikana v reálném světě jsou provázané a že „nové technologie jen poskytují nový prostor, jak může probíhat.“
Okomentovala také průzkum, který ukázal, že české děti čelí nejvíce nenávistným projevům na internetu z celé Evropy. Bedrošová je ale toho názoru, že to souvisí s tím, jak citlivě české děti nenávist na internetu vnímají.
Právo kyberšikanu ještě nezná
V pořadu Události, komentáře se na toto téma bavili s dalšími odborníky. Advokát Tomáš Sokol upozornil, že kyberšikana ještě není v soudní praxi zmapovaná, tudíž se obtížněji řeší a postihuje.
„Žádné absolutní dělítko nebo definice, kde je hranice mezi svobodou slova a ochranou osobnosti a lidské důstojnosti, neexistuje. Každý případ se musí posuzovat individuálně. Některé výroky, které jsou z lidského, laického pohledu za hranicí, za tou hranicí z právního pohledu ještě nemusejí být,“ vysvětlil problematiku.
Nejčastější jsou pomluvy a lži
Podle výzkumu společnosti Ipsos ohledně nejčastějších typů kyberšikany se respondenti ve věku od 11 do 21 let nejvíce setkali s rozšiřováním pomluv a lží o nich, a to konkrétně 34 procent z nich. Ve 31 procentech případů se jednalo o různé nadávky, urážky a lži vůči nim. Výroky útočící na ně z důvodu jinakosti od ostatních zažilo 20 procent. V 18 procentech případů se jim posmívali kvůli oblečení a v 15 procentech kvůli tloušťce.
Polovina hejtů míří na Ukrajince, 21 procent na ženy
Jak také ukazuje průzkum Ipsos, nenávistné projevy na internetu jsou nejčastěji namířeny na Ukrajince, a to v 50 procentech případů. Dále na příslušníky LGBTQ+ ve 43 procentech případů, na uprchlíky nebo migranty ve 35 procentech. Na lidi, jejichž těla jsou považována za odlišná, míří 34 procent nenávistných projevů, potom na Romy a ve 21 procentech případů jsou terčem ženy a dívky. Bedrošová uvedla, že tato nenávist může vycházet z toho, že česká společnost je velmi zatížena předsudky.
Děti se moc nesvěřují
Velkým problémem je to, že rodiče často vůbec netuší, že jejich děti jsou oběťmi kyberšikany. „Velká mezera je v tom, že se děti bojí rodičům svěřit a neví, na koho se obrátit,“ prohlásila Bedrošová. Děti podle ní v mnoha případech nenávist na internetu ignorují a nijak nereagují. Kvůli tomu si dokonce strůjce nenávistných poznámek může neuvědomovat, že někomu ubližuje.
Svěř se
Pokud se ti něco takového děje nebo jsi svědkem kyberšikany, neboj se promluvit. Nikdy na to nemusíš být sám*sama a existují lidé, kteří ti pomohou. Ať už to bude rodina, kamarádi, učitelé nebo někdo na internetu.
Podívej se, na jaké zdroje se můžeš obrátit:
> Linka bezpečí: volej nonstop zdarma na číslo 116 111, piš na chat nebo na mail [email protected]
> Stop online: nahlaš nezákonný obsah na internetu
> Člověk v tísni: volej na číslo 770 600 800
> Poradna e-bezpečí: vyplň online formulář
