V Česku se o nadcházejícím summitu NATO v Ankaře mluvilo hlavně kvůli sporům o účast mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše. V turecké Ankaře se ale bude hrát o budoucnost celé Aliance. Tady je přehled toho, co bys o summitu měl*a vědět.
Letošní 36. summit v Ankaře, který se koná 7. a 8. července, přichází v době hluboké nejistoty ohledně transatlantických vztahů. Americký prezident Donald Trump otevřeně zpochybňuje princip kolektivní obrany a hrozí snižováním počtu amerických vojáků na kontinentu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se proto snaží summit zaměřit na praktická, sjednocující témata. Alianční lídři nebudou podepisovat nové sliby, ale spíše kontrolovat, jak jednotlivé země plní své dosavadní závazky.
Klíčovým bodem programu je schválení masivního balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur pro příští rok. Evropští spojenci se v návrhu společného prohlášení zavazují, že tuto částku udrží i v následujících letech. Zajímavostí je, že s tímto finančním cílem operuje čistě Evropa a Kanada – Spojené státy se na tomto konkrétním balíku pravděpodobně podílet nebudou.
Evropa tak reaguje na tlak z Bílého domu, který požaduje, aby kontinent převzal větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu. Na summitu mají být podepsány nové zbrojní smlouvy v hodnotě desítek miliard dolarů.
Návrh závěrečného prohlášení summitu mluví o masivních investicích do systémů protivzdušné obrany, dronů a kapacit pro hluboké údery. Mark Rutte tím chce Trumpovi ukázat ekonomické výhody spojenectví, ze kterých budou profitovat i americké zbrojařské firmy.
V zákulisí se také vede ostrá debata o rozšíření vojenského palivového potrubí z doby studené války směrem na východní a severní křídlo Aliance. Projekt za 26 miliard eur má sloužit jako příprava na případný konflikt s Ruskem.
Státy jako Česko, Polsko nebo pobaltské země na dohodu tlačí, Francie, Velká Británie či Španělsko se kvůli obřím nákladům zdráhají projekt podpořit.
Aliance se musí vypořádat také s napětím po konfliktu v Íránu. Evropští lídři se pokusí uklidnit situaci gestem vůči USA – do společného prohlášení chtějí prosadit pasáž o tom, že Írán musí garantovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu a nikdy nesmí získat jadernou zbraň.
S čím do Turecka jede Česko?
Českou účast na summitu zastínil bezprecedentní konflikt mezi Hradem a Strakovou akademií. Podle průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS tento spor zasáhl téměř celou společnost – slyšelo o něm 90 procent Čechů a Češek.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se pokusila prezidenta Petra Pavla z delegace úplně vyřadit s odůvodněním, že summit bude řešit výhradně ekonomické otázky a plnění rozpočtových závazků, což spadá do kompetence kabinetu.
Do sporu musel zasáhnout až Ústavní soud, po jehož verdiktu vláda prezidenta do delegace zařadila. Navzdory diplomatickým zvyklostem však ponechala v čele delegace premiéra Babiše. Petr Pavel tak nebude vedoucím delegace, nebude sedět u hlavního jednacího stolu a podle všeho se nezúčastní ani neformální večeře lídrů.
Obě delegace navíc do Turecka letí oddělenými vládními speciály. Co přesně bude náplní prezidentovy cesty do Ankary, bude jasné po úterní tiskové konferenci před ranním odletem.
Česko hodlá na summitu deklarovat, že letos konečně splní základní alianční závazek
a vynaloží dvě procenta HDP na obranu, realitou však zůstává, že naši zástupci budou muset nejdříve obhájit dosavadní nízké výdaje, kvůli kterým léta patříme k černým pasažérům Aliance. Letos navíc Babišova vláda rozhodla o dalším snížení výdajů na obranu.
I česká solidarita vůči Ukrajině má v Ankaře své jasné pragmatické limity. Česko podpoří pokračování výcviku ukrajinských vojáků, česká delegace ale neplánuje podpořit ambiciózní plán generálního tajemníka Marka Rutteho – plošný závazek odvádět povinně 0,25 procenta HDP čistě na podporu bránící se země.
Bezpečnostní manévry a represe v Turecku
Samotný summit provázejí extrémní bezpečnostní a politická opatření ze strany hostitelské země. Ankara je pod kontrolou desítek tisíc policistů, protivzdušná obrana státu je v nejvyšší pohotovosti a ve městě platí plošný zákaz demonstrací, tiskových konferencí nebo vylepování plakátů.
Turecký režim prezidenta Erdoğana navíc čelí tvrdé kritice mezinárodních organizací. Ty ho obviňují, že summit zneužil jako záminku k plošnému zátahu na občanskou společnost. Turecká policie v uplynulých dnech pozatýkala stovky aktivistů, akademiků a učitelů pod záminkou boje proti militantním skupinám.
Kontroverze vyvolal také fakt, že řadě nezávislých tureckých novinářů, kteří dlouhodobě kritizují vládní režim, byla bez udání důvodu zamítnuta akreditace na summit. Vedení NATO se od problému distancovalo s tím, že prověření novinářů je plně v kompetenci hostitelské země, což novinářská obec vnímá jako rezignaci na ochranu svobody slova.
Situaci na summitu bude redakce Refresher News sledovat přímo na místě. Pro nejnovější zákulisní informace, videa a bleskové aktualizace sleduj náš Instagram a úterní živý článek tady na Refresher News.
