Lidé konspirují, že jsem zabil vlastní matku. I my máme svého Kočnera, říká syn zavražděné novinářky z Malty

Investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia vyšla 16. října 2017 z domu na Maltě. Chystala se jít do města. Netušila však, že pod její sedadlo nainstalovali bratři Degiorgiové bombu. Ta po pár metrech roztrhala auto na kousky. Výbuch slyšel Daphnin syn Matthew Caruana Galizia, který rychle vyběhl z domu a viděl už jen zbytky auta na místě činu.

I letos přijel Matthew na Slovensko, aby uctil památku Jána Kuciaka. V případech jsou totiž podobnosti. Obě rodiny už léta bojují za spravedlivý rozsudek. Za oběma vraždami stojí podle prokuratury kromě jejich vykonavatelů ještě někdo jiný. A v obou případech zemřeli investigativní novináři, kteří odhalovali korupci na vysokých místech. Matthew nám v rozhovoru popisuje, jak prožíval smrt své matky a jak pořád bojuje za spravedlivý rozsudek i 5 let po vraždě.

Pokud si chceš přečíst více rozhovorů s respondenty na témata zahraničního dění, podívej se do této sekce. Podpoř podobné rozhovory s exkluzivními hosty a staň se členem klubu Refresher+. Budeš tak mít přístup k neomezenému obsahu.

Matthewe, i letos jsi přijel na Slovensko, abys uctil památku Jána Kuciaka. Změnilo se něco ve slovenské společnosti za těchto pět let?

Je to pro mě těžké posoudit, protože do Bratislavy vždy přijedu jen jednou za rok a strávím zde týden. Nejsem tady po zbytek roku. Ale na Jánově a Martinině rodině vidím nadále soudržnost, ale i bolest ze ztráty. Ta nikdy neodejde. Jediné, co jim může pomoci trochu zmenšit tu bolest, je vynesení spravedlivého rozsudku. Nejen rozsudku vraždy, ale i rozsudku v korupčních případech, které Ján Kuciak odhalil.

Případ Daphne se posunul v červenci 2022, kdy se k nastražení bomby do auta přiznal i druhý bratr George Degiorgio. Je to velký krok?

Nakonec se přiznali všichni. Nejprve se přiznal jen jeden z vrahů, první den soudu pak nakonec změnili výpověď oba bratři. Vidím to jako důležitý milník, ale je to stále minimální posun. I ty „nejhorší“ státy v Evropské unii z pohledu nezávislé žurnalistiky uspěly v usvědčení vrahů v podobných příbězích. Takže v tomto máme laťku nastavenou nízko. My však nepřestaneme bojovat, dokud neodsoudí člověka na vrcholku této pyramidy – Yorgena Fenecha.

Mezi Yorgenem Fenechem a Mariánem Kočnerem je několik podobností. Oba jsou bohatí podnikatelé se zálibou v luxusních jachtách. Oba působí navenek „nedotknutelně“.

Ano, oba je považuji za lidi, kteří „tahali za nitky“ a myslí si, že ovládají svět. Ale Yorgen se nyní cítí v ohrožení a má zoufalou strategii – z vraždy mé matky obviňuje mě, mé bratry či mého otce.

Jak zvládáš poslouchat konspirační teorie o tom, že jsi zabil vlastní matku?

Je to únavné. Nejvíce nenávisti čtu v komentářích na sociálních sítích od nevzdělaných lidí. Neumí najít můj profil na Facebooku, tak jen nechávají nenávistné komentáře na příspěvcích. Silně soucítím se Zlaticí Kušnírovou, matkou Martiny Kušnírové, která často veřejně vypráví o vraždě. Podobně jako moje rodina je i ona velkým cílem zneužívání.

Jedná se i o placené komentáře?

Ano, určitě. Není to žádná náhoda, jde o strategii. Máme informace o tom, že jeden z hlavních šiřitelů špinavé propagandy na internetu pracuje ze stejných prostor jako rodina Yorgena Fenecha.

Policie vám v tomto směru nijak nepomáhá?Ne. Vláda k tomu přistupuje tak, že to vůbec není žádný problém. Policie tomu buď nerozumí, nebo se o to nezajímá. Ani jedna z těch možností není dobrá.

Daphne byla kvůli své práci v investigativní žurnalistice často v ohrožení. Přemýšleli jste někdy s rodinou nad přesunem do jiné země?

V jednom momentě moje máma přemýšlela nad přesunem do Velké Británie. Na Maltě ale měla rodinu i domov, a proto to nikdy neudělala. Ale opravdu to zvažovala.

Dnes jste se svými sourozenci blízce propojení, založili jste The Daphne Caruana Galizia Foundation. Pomohli ti překonat trauma z toho, že jsi byl svědkem matčiny vraždy?

Bez své rodiny bych to nikdy nepřežil. A myslím, že každý člen naší rodiny se cítí stejně. Individuálně bychom nikdy nedocílili toho, čeho jsme dosáhli jako rodina.

Když jsme si povídali naposledy před dvěma lety, řekl jsi, že novináři si prostě řekli dost a aktivně bojovali za vyšetření vražd Daphne i Jana. Je po pěti letech situace stále stejná?

Ano. Lidé chápou, že bez typu žurnalistiky, jaký dělala moje matka, by na tom byla naše země mnohem hůře. Naše společnost se stále úplně nezměnila. Ale myslím, že k tomu směřujeme.

Mají obyvatelé Malty stále stejnou sílu bojovat za spravedlivý rozsudek pro Daphne?Občanská společnost je silnější než dříve. Lidé jsou stále motivovaní, ale problém je, že je to stojí stále více energie. Novináři, kteří na Maltě nyní pracují pro nezávislá média, neustále bojují s propagandou vládnoucí strany. Ta ovládá i veřejnoprávní média. Pro novináře tedy zůstává velmi málo prostoru k tomu, aby mohli dělat žurnalistiku nezávisle.