V Refresheru jsme se podívali, kde po Evropě si toho můžeš dopřát více než doma a kde se peněženka naopak smrskne o polovinu.
Kurz koruny k euru ve středu dosáhl 23,34 Kč, čímž se domácí měna stala nejsilnější za posledních téměř 15 let. Posilování české koruny je přitom dobrou zprávou zejména pro ty z nás, kteří míří na dovolenou za hranice České republiky. Jinými slovy, za stejné množství korun si můžeme nakoupit více eur. Silná koruna také vesměs znamená třeba levnější pohonné hmoty, potraviny nebo služby v dovolenkových destinacích oproti tomu, na co jsme v Česku zvyklí.
V Refresheru ti přinášíme přehled zemí Evropy, kam se z hlediska kurzu a kupní síly koruny aktuálně vyplatí jet na dovolenou a kde se ti cestování naopak prodraží. Ze 42 evropských států, ke kterým jsou dostupná data v Numbeo, je ve 25 zemích Evropy oproti Česku levněji. Ve zbylých 17 zemích si toho za českou tisícikorunu můžeme dovolit méně.
Jakou hodnotu má v evropských státech 1000 Kč? Více se dozvíš v následující mapě. Čím je zbarvení na mapě tmavší a číslo u jednotlivé země vyšší, tím jsou místní ceny pro Čechy a Češky výhodnější.
Suma na mapě vždy říká, kolik stojí v zahraničí to, co v Česku 1000 Kč. V praxi to znamená, že pokud je hodnota vyšší než 1000 korun, tak v hlavním městě dané země je síla koruny vyšší než v tuzemsku, tudíž si toho můžeme dovolit více. Pokud je číslo naopak nižší než 1000 Kč, v daném místě je dráž a Češi a Češky si zde musí připlatit.
Například v polské Varšavě tisícikoruna odpovídá 1248 korunám. To znamená, že si zde obyvatelé Česka mohou dovolit za 1000 korun pořídit tolik zboží a služeb jako v Praze za 1248 korun. Jinými slovy, v Polsku „zbohatnou“ o 248 korun.
Sílu koruny v konkrétních hlavních městech Evropy jsme vypočítali na základě cen zboží a služeb se zohledněním kurzů místních měn. Při výpočtech jsme použili data projektu Numbeo (stav k dubnu 2023). Jedná se o největší databázi životních nákladů, kam každý den tisíce lidí z většiny zemí světa nahrávají informace o místních cenách. Naše data v infografikách zároveň zohledňují aktuální měnové kurzy. Částky jsme uvedli v českých korunách.
Nejlevněji je v Kosovu, občanka ti postačí v Rumunsku
Pokud se zaměříme na konkrétní hlavní města Evropy, aktuálně je nejlevněji na východě od Česka. Například v Prištině v Kosovu (2186 korun) a v ukrajinském Kyjevě (2031 korun) se peněženka občanů ČR zdvojnásobí oproti tomu, na co jsou zvyklí v Praze. Cenově výhodnou destinací je také moldavský Kišiněv, kde si za 1000 korun koupíš zboží a služby v hodnotě 1921 korun.
Pro ty, kteří plánují zahraniční výjezd se studentským programem Erasmus a šetří každou korunu, jsou nejdostupnější hlavní města Bosny a Hercegoviny (1852 Kč), Černé Hory (1672 Kč) a Albánie (1580 Kč). Pokud se omezíme na země Evropské unie, kde ti na vycestování postačí občanský průkaz, za českou měnu si toho nejvíce koupíš v rumunské Bukurešti. Hodnota běžné tisícikoruny se zde totiž pohybuje okolo 1488 korun.
Kde jsou životní náklady podobné jako v Česku?
Podobné ceny, na jaké jsme zvyklí z pražské metropole, se aktuálně nachází v hlavních městech Španělska (1089 korun), Andorry (1031 korun) a Portugalska (1030 korun). V těchto třech státech Evropy je levněji jen o pár korun. Zhruba o 7 korun si připlatíš v rakouské Vídni. Podobné množství zboží a služeb, za které v Praze běžně zaplatíš tisícovku, zde stojí 993 korun.
Dobrou zprávou je, že v těchto zmíněných destinacích můžeš zažít i studium skrz Erasmus. Svůj běžný rozpočet tak nemusíš navyšovat, neboť si zde vystačíš i s průměrnou českou výplatou. Ta v roce 2023 činí 40 324 Kč na měsíc.
Hlouběji do kapsy sáhneš hlavně na severu
A ve kterých státech Evropy si naopak za zboží a služby připlatíš? Šampionem drahoty je švýcarský Bern, kde si za 1000 korun koupíš zboží v hodnotě pouhých 573 korun. Peněženka se ti obdobně smrskne téměř o polovinu také v hlavních městech Velké Británie (605 korun), Irska (639 korun) a Lichtenštejnska (663 korun).
Pokud pátráš po tom, ve kterých zemích Evropy se ti studentský život prodraží, tak z těch typičtějších destinací je to Kodaň v Dánsku (693 korun) a Paříž ve Francii (737 korun).
Jak se vyvíjí koruna?
Síla koruny se skládá nejen z místních nákladů na životní podmínky, ale také z vývoje kurzu české měny vůči hlavním světovým měnám. Co ale ovlivňuje její pohyb? Podle Tomáše Volfa, analytika společnosti Citfin, je nejpodstatnějším faktorem rozhodnutí centrální banky o sazbách. „Pokud ČNB reaguje na vysokou inflaci zvyšováním sazeb, koruna posiluje, protože vyšší sazby znamenají vyšší úrok, a tedy vyšší výnos z její držby. Po koruně tak roste poptávka a její cena roste. Při snižování úroků koruna oslabuje,“ vysvětluje pro Refresher.
V případě posílení české koruny je především přesvědčení, že letos sazby na koruně nepůjdou dolů. „Spekulace na další zvýšení oživil guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci na posledním zasedání bankovní rady, kdy upozornil, že by sazby mohly jít ještě nahoru,“ přibližuje Volf. Dodává, že i když se tento scénář jeví jako velmi teoretický, nelze ho úplně vyloučit. „Jeho slova můžeme spíše číst jako ujištění, že sazby hned tak dolů nepůjdou,“ dodává analytik.
Z hlediska kurzu si mohou Češi a Češky aktuálně více dopřát například ve Velké Británii. Zatímco britská libra se loni v dubnu obchodovala za přibližně 29,4 koruny, nyní jde o přibližně 26,4 koruny. Mimo Evropu pak dochází k oslabování turecké liry. Ta za poslední rok oslabila o více než 30 % právě z důvodu snižování úrokových sazeb. „Situace v Turecku je velmi specifická a bohužel lira doplácí na politické ambice R. T. Erdogana a jeho přímé ovlivňování tamní centrální banky,“ říká Volf.
Nyní je domácí koruna velmi silná a další mírné posílení ke 23korunové hladině se podle analytika z Citfin nedá vyloučit. V následujícím půl roce však počítá s jejím oslabením až k hranici 24 korun za euro. „Koncem roku by mělo být jasné, zda a kdy ČNB začne snižovat sazby. Snížení inflace bude vyvolávat očekávání nižších sazeb a to bude moment, kdy koruna bude trvaleji slábnout,“ dodává Volf na závěr.
