„Když si to porovnáváte se západní Evropou, je to tristní, ten poměr služeb, které můžete vůči své mzdě mít pro svou potřebu zde a za hranicemi,“ okomentovali lidé výsledky výpočtu.
Minimální důstojná mzda pro rok 2022 představovala 40 912 korun hrubého. V Praze pak vzhledem k vyšším životním nákladům činila její výše 42 776 Kč hrubého. Pod její hranicí se tak vloni ocitlo o 800 tisíc pracovních úvazků více než v roce 2021. Vyplývá to z nových propočtů expertní platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Náklady rostly ve většině kategorií. Srovnání se západní Evropou často vede k frustraci
Minimální důstojná mzda 40 921 korun téměř dorovnala průměrnou mzdu, jež v roce 2022 dosahovala 40 353 Kč. Výše minimální mzdy podle odborníků a odbornic odráží fakt, že se zdražování koncentruje do životně důležitých oblastí, jako jsou energie nebo potraviny. Vysoký nárůst nákladů se ale týká i drtivé většiny ostatních výdajových kategorií. Mzdy však podobně dynamicky jako výdaje nerostou.
„Podíl úvazků pod hranicí minimální důstojné mzdy oproti roku 2021 poskočil nahoru skoro o více než polovinu tak, že nyní tvoří 63 procent jejich celkového počtu. V absolutních číslech tento skok představuje odhadem 800 tisíc úvazků,“uvedl k výsledkům ekonom Jan Bittner. Zjednodušeně to znamená, že rozsáhlé vrstvy pracujících v Česku nevydělávají tolik, aby byly sobě a svým domácnostem schopny pokrýt náklady na běžný život.
Minimální důstojná mzda je odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společností vnímaný jako určitý základní standard. Musí umožňovat pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité potřeby včetně úspor pro případ neočekávaných okolností. Má umožnit žít obyčejným, ale materiálně důstojným životem a cítit se plnohodnotným členem společnosti.
Důvodem je nedostatečný růst mezd vůči vysoké inflaci. Největší pokles reálných mezd byl loni v sektorech, kde je dominantním zaměstnavatelem stát – o 16 % ve vzdělávání a o 11,5 % ve zdravotnictví a sociální péči. Pod hranicí minimální důstojné mzdy se nachází 53 procent mužů a 68 procent žen.
„Když si to porovnáváte se západní Evropou, je to tristní, ten poměr služeb, které můžete vůči své mzdě mít pro svou potřebu zde a za hranicemi. Často přitom lidé nechtějí ani kdovíco – dát dárky pod stromeček, zajít občas do kina, …, nepracovat jen na inkaso a poplatky za komunální odpad,“ uvedl jeden ze zaměstnanců potravinářského sektoru. Právě porovnání s životním standardem v západní Evropě vede často k frustraci, která se může projevit například i v negativním postoji k EU.
„Je potřeba si neustále připomínat, jak moc podhodnocené jsou mzdy a platy v sociálních službách. Zasloužíme si za svoji psychicky i fyzicky náročnou práci i něco ušetřit nebo jezdit na dovolenou,“ říká pracovnice v sociálních službách. Zmiňované dvě položky jsou často těmi, na kterých lidé z donucení šetří jako první, ačkoli je experty doporučováno odkládat si peníze stranou, stejně jako si jednou za rok odpočinout na dovolené mimo domov.
