Lifestylový obsah, který inspiruje, vzdělává i baví, najdeš na webu Refresher.
Články o módě, hudbě, sportu či jiných zajímavostech najdeš na webu Refresher. Čti rozhovory se zajímavými osobnostmi, otestuj se v kvízech, načerpej inspiraci, co sledovat, poslouchat nebo jaké trendy právě letí. Sleduj lifestylový obsah na webu Refresher.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na www.refresher.cz
Ilona Hobzová
20. dubna 2023 12:00
Čas čtení 5:37

Supermarkety prodávají maso s nemocí, říkají obránci zvířat. Které obchody dopadly nejhůř?

Kategorie:
Česko
Uložit Uložené
Supermarkety prodávají maso s nemocí, říkají obránci zvířat. Které obchody dopadly nejhůř?
Zdroj: OBRAZ – Obránci zvířat

Obránci zvířat se ve výzkumu zaměřili na nejznámější české supermarkety. Žádný z nich z měření nevyšel dobře, výsledkům výzkumu se ale brání.

Až devadesát šest procent balení kuřecích prsou privátních značek supermarketů na českém trhu je zasaženo takzvanou nemocí bílých vláken. Vyplývá to z průzkumu, který nedávno provedl spolek OBRAZ – Obránci zvířat v pobočkách devíti nejrozšířenějších obchodních řetězců po celé České republice.

Ke zjištění aktivistů se vyjádřila Státní veterinární správa, pro Refresher reagovaly i supermarkety. 

Co je nemoc bílých vláken a jak ji poznat?

Výzkum ohledně nemoci bílých vláken je součástí dlouhodobé kampaně obránců zvířat s názvem Rychlokuřata. V ní se aktivisté snaží upozornit na mnohdy tristní podmínky tuzemského chovu drůbeže. V České republice se totiž podle OBRAZu ročně odchová asi 140 milionů kuřat na maso a naprostá většina z nich jsou takzvaná rychle rostoucí plemena neboli rychlokuřata. Ta jsou vyšlechtěna tak, aby vyrostla co nejrychleji a do co největších objemů svalstva.

Snímky z farem v Blšanech u Loun, Dubějovicích a Lánech.
Snímky z farem v Blšanech u Loun, Dubějovicích a Lánech. Zdroj: OBRAZ – Obránci zvířat

Zatímco třeba v roce 1957 vážilo 56 dní staré kuře necelý kilogram, v roce 2005 se už jeho váha pohybovala okolo čtyř kilogramů. I to spolu s dalšími nevyhovujícími podmínkami chovu přispívá k tomu, že kuřata trpí celou řadou chorob. Některá z těchto onemocnění mohou následně spotřebitelé u výsledného produktu v regálech vidět pouhým okem. Patří mezi ně i nemoc bílých vláken.

Anketa:
Nakupuješ kuřecí maso v českých supermarketech?
Často, nemám možnost jej koupit jinde.
Čas od času ho koupím.
Kupuji ho jinde, třeba od lokálních chovatelů.
Kuřecí maso nekupuji vůbec.
Často, nemám možnost jej koupit jinde.
44 %
716 Hlasů
Čas od času ho koupím.
28 %
461 Hlasů
Kupuji ho jinde, třeba od lokálních chovatelů.
12 %
202 Hlasů
Kuřecí maso nekupuji vůbec.
16 %
262 Hlasů

Jedná se o svalovou myopatii (neurologickou poruchu, pozn. red.), jejímž následkem je vyšší obsah tuku v prsním svalstvu. Právě na prsním svalstvu lze pak toto onemocnění pozorovat nejčastěji. Konkrétně jde o bílé pruhy vedoucí stejným směrem jako svalová vlákna. Tyto bílé pruhy jsou tukovou tkání, která maso nutričně znevýhodňuje. 

„Obsah tuku je v případě masa postiženého touto nemocí až o 224 procent vyšší než v případě masa bez onemocnění bílých vláken. Postižené maso má zároveň o 10 procent vyšší obsah kolagenu, což způsobuje vyšší obsah dusíkatých látek a horší vstřebatelnost bílkovin pro člověka a následný nedostatek některých esenciálních aminokyselin,“ upozornila organizace OBRAZ. 

Jak takovou nemoc na výsledném produktu v supermarketu poznáš, zjistíš v galerii:

Ukázky produktů z jednotlivých supermarketů.Ukázky produktů z jednotlivých supermarketů.Ukázky produktů z jednotlivých supermarketů.Ukázky produktů z jednotlivých supermarketů.
Zobrazit galerii
(9)

Jak v hodnocení dopadly jednotlivé supermarkety?

Obránci zvířat provedli průzkum ve 259 prodejnách devíti obchodních řetězců s pobočkami po celém Česku. Vyhodnotili 2 255 balení kuřecích prsou. Hodnocení vzorků bylo vypracováno s ohledem na čtyři stupně výskytu nemoci bílých vláken:

Obránci zvířat
Zdroj: OBRAZ – Obránci zvířat

Obránci zvířat odhalili nemoc bílých vláken v 95,7 procenta zkoumaných případů. Z 2 255 kusů jich hned 2 158 vykazovalo nějaký stupeň onemocnění bílých vláken. Celkově si nejhůře vedl Kaufland, který nabízel 97,4 % nemocných kuřat privátní značky Purland a K-Jarmark, následoval řetězec Penny (97,2 %) a jeho značka Dobré maso. Bez úplného výskytu onemocnění bylo jen 97 vzorků (4,3 %). Nejvyšší podíl těchto vzorků bez onemocnění nabízely prodejny Sklizeno (16,7 %), následně velkoobchodní síť Makro (8,9 %) a řetězec Albert (5 %). 

OBRAZ – Obránci zvířat, supermarkety
Zdroj: OBRAZ – Obránci zvířat

Nejvíce produktů vykazovalo druhý stupeň onemocnění, který se celkem ukázal u 788 posuzovaných vzorků (34,9 %). Tento stupeň je tak vůbec nejčastější a je zde nejpravděpodobnější možnost pro spotřebitele, že koupí-li balení kuřecích prsou od jednoho z posuzovaných obchodních řetězců, bude toto balení napadeno 2. stupněm onemocnění bílých vláken. Největší podíl těchto vzorků měl v nabídce řetězec Penny (42,8 %), po něm Globus (37,3 %). Třetí nejhorší výsledek zaznamenal Lidl (36,2 %).

Třetí, tedy nejhorší stupeň onemocnění vykázalo v průzkumu 633 vzorků (28,1 %). Největší podíl takto napadeného masa se ukázal u prodejen Tesco (36,5 %). Pomyslné stříbro připadlo Lidlu (31,8 %), bronz Penny (31,1 %). 

Animal welfare dodržujeme, reagují obchody

„Supermarkety v Česku nenabízejí kvalitní potraviny. Kuřecí maso rozhodně není výjimkou. Špatná kvalita je pak v tomto případě přímo spojena s utrpením zvířat,“ okomentoval výsledky šéfkuchař pražské restaurace Spojka Karlín Ondřej Panoš. Výsledky podle OBRAZu naznačují, že mezi skutečnou kvalitou kuřecího masa a marketingovou prezentací supermarketů je často propastný rozdíl. 

„Přítomnost nemoci bílých vláken je v případě kuřecích prsních řízků prodávaných v obchodních řetězcích působících v České republice takřka naprostým standardem. Zároveň je tato skutečnost i důkazem, že kuřata, ze kterých nabízené maso pochází, prožila svůj krátký život v nevyhovujících podmínkách, které jim neumožnily projevovat jakékoli přirozené chování,“ tvrdí aktivisté.

Refresher oslovil s žádostí o vyjádření supermarkety, které ve výzkumu ohledně nemoci bílých vláken dopadly nejhůře, tedy Kaufland, Billu, Lidl a Penny Market. Zde jsou jejich odpovědi:

„Animal welfare je pro naši společnost důležitý a již delší dobu se touto problematikou zabýváme. Všichni naši dodavatelé jsou certifikovaní a splňují všechny legislativní normy. Naše vlastní značky K-Jarmark a K-Purland (kuřecí sortiment) jsou aktuálně dodávány výhradě českými dodavateli. V rámci standardní nabídky kuřecího masa nabízíme český původ a podporujeme české drůbežáře.“ Renata Maierl, Kaufland

„Naším dlouhodobým úsilím je zlepšovat životní podmínky zvířat chovaných pro masnou výrobu, a tím zákazníkům nabízet masné výrobky v co možná nejvyšší kvalitě. Proto spolupracujeme výhradně jen s těmi dodavateli, kteří splňují zákonné požadavky na správné postupy chovu. (...) V nabídce má pod svojí vlastní značkou BILLA BIO kuřecí maso a kuřecí produkty. Toto maso pochází výhradně z ekologických chovů a jsou u něj dodržovány ty nejpřísnější zásady chovu a zpracování.“ Dana Bratánková, Billa

„Veškeré kuřecí maso v naší stálé nabídce pochází od českých dodavatelů a je zdravotně nezávadné a v žádném případě neohrožuje zdraví zákazníků. Po všech našich dodavatelích požadujeme certifikaci a musí splňovat všechny legislativní normy. U dodavatelů kuřat probíhají pravidelné audity a jsou pod stálým státním veterinárním dozorem. Se skupinou Obraz, která danou kampaň iniciovala, jsme v kontaktu a považujeme za důležité, aby se debaty zúčastnily všechny zainteresované strany.“ Tomáš Myler, Lidl

 
„Rád bych ubezpečil, že veškeré maso, které prodáváme v našem řetězci, splňuje všechny zákonné požadavky i veterinární normy. (...) Chov kuřat musí splňovat přísnější standardy, než stanovuje zákon, především pokud jde o klima v halách samotných, kde je vyžadována mimo jiné optimalizovaná vlhkost, dále je požadována nižší hustota osazení kuřat v hale nebo se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování.“ Tomáš Kubík, Penny Market

Státní veterinární správa (SVS) nepovažuje zjištění OBRAZu za enormní problém. „Při prohlídce před porážkou je věnována pozornost tomu, zda zvířata neprojevují neobvyklé chování nebo příznaky bolesti či utrpení a při prohlídce masa a orgánů po poražení se sledují všechny odchylky od fyziologického standardu. Maso, které by mohlo představovat nebezpečí pro lidské zdraví, není uvolněno na trh a nesmí být použito pro výrobu potravin,“uvedl v tiskové zprávě mluvčí SVS Petr Vorlíček. 

Problematikou bílých vláken se podle SVS zabývají různá vědecká pracoviště a současná úroveň poznání nepodporuje tvrzení ochránců, že by příčinou bylo špatné zacházení se zvířaty nebo nevyhovující podmínky jejich výkrmu. Zároveň jej ale nevyvrací. „Státní veterinární dozor na všech jatkách v České republice garantuje zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu včetně drůbežího masa. Maso, které je po veterinární prohlídce uvolněno pro lidskou spotřebu, nepředstavuje pro lidské zdraví žádné známé nebezpečí,“ doplnil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený OBRAZ - Obránci zvířat (@obrancizvirat)

 

Obránci zvířat ale upozorňují na další prohřešky, které jsou s prodejem rychlokuřat spojeny. Upozornili třeba na neetické klamání zákazníků. Například reportérka serveru Seznam Zprávy obvolala infolinky obchodních řetězců, aby zjistila, zda rychlokuřata prodávají. Jasnou odpověď nikde nedostala. Někde dokonce tvrdili, že je neprodávají vůbec, což je v rozporu s realitou. „Poměr mezi počtem chovaných kuřat na maso standardním způsobem k těm pomalu rostoucím činí 98 % ke 2 %,“uvedl pro server mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. 

Výše popsaná zjištění by tak podle OBRAZu měla motivovat supermarkety, aby svou politiku zaměřenou na animal welfare (stav fyzického a psychického zdraví zvířete, pozn. red.) obecně změnily. V reakci na problémy spojené s chovem rychlokuřat vznikl welfare standard s názvem European Chicken Commitment (ECC). Jde o závazek obchodních řetězců, restaurací, potravinářských firem a dalších subjektů, že budou ve svých dodavatelských řetězcích garantovat dodržování welfare standardů chovu.

K ECC se přihlásila zhruba čtvrtina evropského trhu, z těch nejznámějších společností například Carrefour, Aldi či Auchan. V České republice byly první maloobchodní řetězce, které se k ECC připojily, KONZUM nebo Jednota. Ze zahraničních obchodních řetězců, které v Česku působí a které byly předmětem výzkumu, se dosud nepřihlásil žádný. 

„Ve Francii, Německu nebo třeba i Polsku supermarkety přestávají podporovat utrpení rychlokuřat a zavazují se k vyššímu standardu. Je na čase, aby tento krok následovali i zdejší obchodníci. Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit toto obludné týrání zvířat tím, že začnou nový standard vyžadovat od svých dodavatelů. Vždyť právě závazek řetězců před čtyřmi roky vytvořil podmínky pro ukončení klecových chovů slepic. Teď je třeba znovu konat,“uvedl už před časem vedoucí kampaně Rychlokuřata Radim Trojan.

OBRAZ – Obránci zvířat je nezisková organizace, jejíž vizí je společnost vnímající zvířata jako živé bytosti s vlastními zájmy, nikoliv jako prostředky k lidskému užitku. Usiluje o změny, které jsou v podmínkách současného světa dosažitelné a pozitivně ovlivní co největší počet životů. Do svých kampaní zapojuje širokou veřejnost. Tímto přístupem dosáhla dvou výrazných legislativních úspěchů – zákazu kožešinových farem a klecových chovů slepic v ČR.
Domů
Sdílet
Diskuse