Podle výboru existuje mezi příslušníky slovenské menšiny skutečný zájem o výuku slovenštiny.
Rada Evropy ve svém aktuálním stanovisku připomíná, že má slovenština v České republice status regionálního či menšinového jazyka. Podle výboru by stát neměl čekat, až některá z institucí sama přijde s žádostí o výuku, ale měl by aktivně vytipovat školy, kde je o jazyk zájem.
Výbor doporučuje, aby úřady otevřely dialog se slovenskými komunitami, zjistily potřeby rodičů a společně hledaly školská zařízení, v nichž by se výuka mohla reálně spustit.
České ministerstvo školství reagovalo stručně. Podle resortu není potřeba měnit žádné předpisy ani upravovat učební programy. Rámcový vzdělávací program počítá s tím, že škola může jako druhý cizí jazyk nabízet i slovenštinu.
„Ve sledovaném období jsme neevidovali jediný podnět z mateřských, základních ani středních škol,“ uvedla mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová pro Seznam Zprávy.
Děti rozumějí jen česky. Pro část slovenských rodičů je to problém
Slovenská menšina je dlouhodobě nejpočetnější menšinovou skupinou v celé republice. Mnozí rodiče upozorňují, že jejich děti slovenštinu sice doma slyší, ale v českém prostředí s ní aktivně nepřicházejí do kontaktu. Jazyk tak často slábne už v první generaci narozené v Česku.
Výuka v mateřských a základních školách by podle nich mohla pomoci udržet dvojjazyčnost tam, kde o ni rodiny stojí. Nejde přitom o masivní národní projekt, ale o možnost, která by byla dobrovolná.
