Návrh zákona o domácím násilí by dle plánu legislativních prací měla vláda projednat do konce června 2023.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Laurenčíková Šimáčková, zástupkyně koalice NeNa (Ne násilí) a poslankyně Eva Decroix (ODS) a Barbora Urbanová (STAN) v úterý představily vládní návrh zákona o domácím násilí. Obsahuje jednotnou definici domácího násilí, která v českém právu i praxi dosud chyběla.
Zákon má zamezit nejednotnému přístupu soudů, policie a orgánů sociálně-právní ochrany dětí
Domácí násilí patří k nejrozšířenějším formám násilí vůbec. Reprezentativní kvantitativní výzkumy dlouhodobě ukazují, že s domácím násilím má zkušenost 17–40 % populace. Specifikem domácího násilí je podle analýzy Úřadu vlády zejména jeho vysoká latence – na policii se obrátí jen každá pátá oběť.
Domácím násilím se rozumí jednání vůči oběti,
a) kterým bylo nebo může být neoprávněně zasaženo do její duševní nebo tělesné integrity, svobody, důstojnosti, zejména v pohlavní oblasti, vážnosti, cti, soukromí
b) kterým byla vážně ohrožena nebo narušena její schopnost uspokojovat své potřeby nebo potřeby členů společné domácnosti nebo
c) které spočívá ve zneužívání moci nebo nerovného postavení
„Řada studií ukazuje, že domácí násilí je bohužel stále vážným problémem naší společnosti – doplácejí na něj oběti, jejich rodiny, děti i celá společnost. Poslední větší legislativní změna v oblasti ochrany před domácím násilím byla přijata před více než 15 lety. Zkušenosti organizací pomáhajících obětem dlouhodobě ukazují, že náš systém ochrany před domácím násilím není dokonalý,“uvedla v úterý Laurenčíková Šimáčková. Dodala, že vláda novým návrhem zákona plní svůj závazek zlepšit ochranu obětí.
Pojem domácí násilí explicitně zmiňuje 8 klíčových zákonů. Žádný zákon ho však nedefinuje. „V praxi se často setkáváme s tím, že policie, orgány sociálně-právní ochrany dětí a další pomáhající profese chápou domácí násilí velmi odlišně. K rozdílům navíc dochází i v rámci jednotlivých institucí, kdy totožné případy například OSPOD hodnotí různě. Tento nekonzistentní přístup pak velmi stěžuje účinnou pomoc obětem,“ uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
V občanském zákoníku by tak nově mělo být jasně vymezeno, jaké chování se považuje za domácí násilí a kdo je obětí. Kromě toho novela zákona stanovuje domácí násilí jako kritérium, k němuž musí být přihlíženo při rozhodování o svěření dítěte do péče. Změna zákonů má v budoucnu také zakázat nařízení mediace při rozvodovém řízení v případech, kdy dochází k domácímu násilí.
Návrh počítá také se změnou zákona o policii, která prodlužuje délku vykázání ze společné domácnosti v případě domácího násilí z 10 na 14 dní a zavádí povinnost policie zabavit vykazované osobě střelnou zbraň. Pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) budou mít nově povinnost podat soudu návrh na ustanovení zmocněnce v trestním řízení, ve kterém je dítě obětí trestného činu.
Návrh zákona o domácím násilí by dle plánu legislativních prací měla vláda projednat do konce června 2023. V následujících dnech bude zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. Účinnosti by měl nabýt 1. července 2024.
