Lidická tragédie je podle prezidenta Petra Pavla symbolem, který je stále aktuální. I dnes je po světě množství konfliktů, při nichž umírá civilní obyvatelstvo, upozornil Pavel v Lidicích na Kladensku při dnešním pietním aktu k 81. výročí vyhlazení obce.
Prezident Petr Pavel se od 10 hodin zúčastnil pietního aktu, při kterém si lidé připomínají den, kdy nacistický režim vypálil celou obec. Veřejnost o tom informoval jeho komunikační tým. Vzpomínky se zúčastnilo několik stovek lidí, informovala ČTK.
Podle Pavla si lidé připomínají Lidice, aby uctili památku obětí, ale i proto, že jsou tyto události stále aktuální. „Když se podíváme na množství konfliktů dnes po světě, při kterých umírá civilní obyvatelstvo, tak je dobře, že víme, že to není jenom o památnících, o těch deskách, ale že to jsou naprosto živé příběhy, které by se mohly opakovat. A pokud nechceme, aby se opakovaly, tak je dobré si to připomínat,“ řekl prezident novinářům.
Z politiků kromě Pavla dorazili například předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Věnce u hrobu lidických mužů položili také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nebo guvernér České národní banky Aleš Michl.
„Co může způsobit lidská zloba...“
Program v Lidicích začal bohoslužbou na základech kostela svatého Martina, kterou sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner. Upozornil na to, co může způsobit lidská zloba, když je spojena s omylem v myšlení, které ovládá zrůdná ideologie. „Modlíme se za oběti a zároveň myslíme na to, co se děje ve světě dnes, nejen na nedaleké Ukrajině. Jako by se svět vůbec nepoučil a musel opakovat tak bolestné zkušenosti,“ uvedl arcibiskup.
Památku lidické tragédie přijel uctít například i šestaosmdesátiletý Jiří Pokorný z Berouna, který byl v Lidicích poprvé v září 1945 se svým otcem a později se podílel na obnově obce. „Když mě sem přivezl otec v roce 1945, tak jsme stáli tady nahoře a on se rozplakal a řekl, že tohle se už nesmí opakovat. Od té doby jsem tady několikrát do roka, a jakmile mi přijedou nějací příbuzní, tak je přivezu sem a vyprávím jim, co jsem slyšel od svého táty,“ řekl Pokorný ČTK.
Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
Nešlo ale o jedinou nacistickou odvetu v rámci heydrichiády. Vypálena byla také osada Ležáky na Chrudimsku čtrnáct dní po Lidicích. Nacistický prst na ni ukázal údajně proto, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Již 24. června nacisté v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce a dalších sedm lidí z Ležáků. Více než 40 spolupracovníků parašutistů zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli a 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chełmnu. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí.
