Jakou částkou by chtěli Češi a Češky ve stáří disponovat a proč si na ni nespoří už v brzkém věku? Experti odpovídali na nejpalčivější otázky týkající se důchodů.
Sedm z deseti Čechů a Češek si uvědomuje, že pokud si budou chtít v důchodu zachovat určitý životní standard, musí si odkládat peníze stranou. Zároveň se bezmála dvě třetiny lidí obávají, že jim ve stáří klesne životní úroveň. Ke spoření na penzi ale často přistupují velmi pozdě a v nedostatečné výši. Ukazuje to květnový průzkum společnosti Broker Consulting od agentury Ipsos mezi 1015 respondenty, který firma tento týden představila na tiskové konferenci.
Více než polovina populace přitom spoří pravidelně. Do 2000 korun za měsíc si na důchod odkládá 74 procent dotázaných, čtvrtina z nich potom méně než 500 korun. Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na rentu naspořeno méně než 100 000 korun. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40 000 do 50 000 korun mají nejčastěji naspořeno od 250 000 do 500 000 Kč.
„Průzkum prokázal, že na důchod si spoří především ti, kteří si to mohou vzhledem ke svým současným příjmům relativně nejvíce dovolit. Zároveň platí, že vzhledem k rovnostářskému nastavení prvního pilíře to ale budou nejvíce potřebovat pro zachování podobné životní úrovně, jakou měli v období před důchodem,“ uvedl poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
1. pilíř: neboli důchodové pojištění. Lidé v aktivním věku odvádějí příspěvky ze své mzdy, ze kterých pak stát vyplácí důchody. Čím vyšší odvody, tím vyšší penzi by pak měl člověk dostávat v důchodovém věku.
2. pilíř: vláda ho zrušila na konci roku 2015. Druhý pilíř byl dobrovolný, lidé mohli odvádět menší odvody státu a více dávat do vybraného penzijního fondu. Kvůli nepříznivým politickým podmínkám, kdy ho tehdejší opozice v čele s ČSSD odmítala a avizovala jeho zrušení, o něj ale byl malý zájem.
3. pilíř: doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění. Je zcela dobrovolný.
Šetřit si až v 50 letech není pro většinu lidí ideální
V kontrastu je zde ale zbylých 29 procent lidí, kteří si na důchod aktuálně ani nespoří, ani neinvestují. Skoro polovinu (47 procent) tvoří mladí lidé ve věku 18 až 24 let. Většina těchto lidí sice na penzi plánuje někdy šetřit v budoucnu, v průměru ale začnou až s úderem padesátky. Zatím se spoléhají jen na státní průběžný systém, tedy povinné odvody na důchodové pojištění.
Analytik Broker Consultingu Martin Novák se však domnívá, že to pro většinu lidí není ideální scénář. Kdo chce mít ve stáří příjem kolem současných 30 tisíc korun, měl by si zajistit měsíční rentu ke státnímu důchodu ve výši 10 tisíc korun. K cíli vede nejen dlouhá cesta, ale pomalu na něj nelze ani dosáhnout.
„Když začnu ve 30 letech, bude mě to stát 2200 korun měsíčně. Když to nechám na 40 let, už mě to bude stát 3700 korun měsíčně. Když si to nechám na tu padesátku, kdy už si řeknu: super, doplatil jsem hypotéku, mám vlastní bydlení, děti jsou z baráku, v normálním produktu, otevřeném podílovém fondu s očekávaným zhodnocením okolo 6 procent... To znamená, že tam musím dávat 7000 korun. To je dost peněz měsíčně. Vlastní příprava bude do budoucna enormně zásadní a je potřeba o tom mluvit,“ vypočítává Novák.
Jaká je ideální částka na důchod?
Proč si vlastně lidé zpravidla nespoří v brzkém věku? Jako hlavní důvody Češi a Češky uvádějí nedostatek peněz, nestálý příjem či příliš nízký věk. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více. Typicky v souvislosti s tím vyčkávají na více peněz, splacení hypotéky nebo vyšší mzdu.
„Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje. Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slaboty penzistů,“ doplňuje analytik Broker Consultingu Martin Novák.
Nicméně ani jejich odhady na spoření nejsou racionální. Do důchodu plánuje mít zhruba polovina Čechů naspořeno do jednoho milionu korun. Ideální by však podle expertů bylo mít na stáří miliony dva.
Obávají se poklesu životní úrovně ve stáří
Není tedy divu, že více než polovina lidí očekává, že jí naspořené peníze v důchodu nebudou stačit. Osm z deseti lidí se také obává znehodnocení úspor vlivem inflace. A téměř dvě třetiny lidí (64 procent) se dokonce obávají, že jim v penzi klesne životní úroveň.
„Lidé vědí, že je čeká jistý pokles životní úrovně, většinou se nějak a v mezích svých možností na to i připravují a taky zhruba tuší, jak moc by měli odkládat stranou a omezovat dnešní spotřebu, aby měli zajištěnou očekávanou míru standardu i v důchodu. V průměru jsou tedy lidé rozhodně racionálnější, než jak vypadá celá politická debata o úpravách důchodového systému,“ komentuje data předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Jak spořit a investovat na penzi
Ve světle nepříznivých vyhlídek důchodového systému a stárnutí české populace tak nastává klíčová otázka, jak by si měli Češi a Češky zajistit důstojný příjem i ve stáří.
Mezi nejvyužívanější finanční produkt ke spoření na důchod patří podle průzkumu penzijní připojištění (56 procent). To využívají častěji starší lidé od 55 do 64 let (70 procent). Necelá polovina populace si poté odkládá peníze na důchod na spořicí účet, který je stále druhým neoblíbenějším napříč všemi produkty. Na třetím místě využívají spořicí doplňkové penzijní spoření (28 procent).
Lidé s vysokoškolským vzděláním častěji ukládají peníze na penzi do podílových fondů a do nemovitostí. Obyvatelé s čistým měsíčním příjmem od 40 do 50 tisíc korun také častěji využívají stavební spoření (38 procent), investují do nemovitostí (31 procent) nebo do akcií a dluhopisů (41 procent).
Podíl Čechů, kteří dnes skutečně investují, je však podle odborníků stále příliš nízký. Téměř 40 procent lidí odrazuje obava ze ztráty peněz a třetina lidí se domnívá, že k tomu nemá dostatek informací. „Vidím zde velký potenciál pro to, aby se investiční produkty rozšířily mezi výrazně větší masu lidí než dnes,“ uvádí Petr Čížek z investiční společnosti Investika. „Potřebujeme Čechy přesvědčit, že by se neměli spoléhat pouze na stát, ale měli by myslet na své zajištění ve stáří vlastními silami. Čím dříve se začnou o svou budoucí finanční situaci zajímat, tím lépe pro ně, protože je to bude stát méně,“ dodává Čížek.
Podle odborníků totiž chybí finanční produkt, který by byl v populaci jasně vnímán jako výhodný, a efektivní nástroj na dlouhodobé spoření na stáří. Podle něj takové produkty existují, ale úroveň jejich znalosti je nízká a u části populace je stále ještě zatížená špatnými zkušenostmi v neregulovaném období 90. let. „Přitom dnešní nabídka standardních finančních produktů kopíruje nejvyspělejší trhy světa,“ tvrdí Novák z Broker Consultingu.
